Reformy předložené včera v noci řeckou vládou jsou dobrým základem pro další diskuzi, shodli se při dnešní telekonferenci ministři financí ze zemí eurozóny. Za dobrý základ dokument označila také šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová, podle které je však plán málo konkrétní. Aténám se tak zřejmě podaří získat čtyřměsíční prodloužení záchranného programu, jehož podmínkou bylo právě zavedení reforem. Souhlasit ale musí i parlamenty některých zemí eurozóny – prodloužení pomoci už doporučila německá kancléřka Merkelová i její ministr financí Schäuble.
Řecké reformy prošly euroskupinou, na tahu jsou národní parlamenty
GALERIE
videogallery_511055
Také Evropská komise během dneška ocenila závazek Tsiprasovy vlády bojovat s daňovými úniky i s korupcí a snahu usilovat o modernizaci systému daní a cel. „Do konce dubna očekáváme, že by měly být poskytnuty a odsouhlaseny další podrobnosti týkající se reforem v těchto i dalších klíčových oblastech,“ uvádí v dopise místopředseda EK Valdis Dombrovskis a eurokomisař Pierre Moscovici. „Komise se těší na další spolupráci s novou administrativou týkající se přeměny těchto zatím obecných závazků do jasných politických kroků,“ dodává s tím, že komise si návrh reforem důkladně prostudovala.
Prodloužení programu teď musí odsouhlasit i národní parlamenty v některých zemích eurozóny, včetně klíčového Německa. „Závěrečné rozhodnutí bude vždy politické,“ poznamenal šéf euroskupiny nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem s tím, že času není nazbyt.
Že Řecko seznam skutečně odevzdalo, potvrdil už ráno na Twitteru mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. „Seznam reformních opatření řecké vlády dorazil včas,“ napsal. „Přišlo to ve 23:15, aspoň do mé schránky. Zpoždění nebylo,“ doplnil na jednání hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu Dijsselbloem.
Opatření zahrnují například plány boje s daňovými úniky a korupcí nebo reformu trhu práce týkajících se kolektivních smluv. Hlavním bodem seznamu je rovněž boj s pašováním pohonných hmot a tabáku, uvedla zpravodajská stanice BBC. Atény chtějí řešit i to, čemu vládní strana SYRIZA říká „humanitární krize“ Řecka, například pomocí bezplatné zdravotní péče pro nezaměstnané bez pojištění. Radikálně levicová strana by rovněž chtěla použít asi 60 milionů eur na elektřinu zdarma pro chudé a více než 750 milionů eur na různé potravinové dotace. Chce tak splnit své předvolební sliby a pomoci lidem zasaženým dlouholetou krizí.
„V některých oblastech, jako je boj s daňovými úniky a korupcí, jsem potěšena tím, co se zdá být mnohem důraznějším odhodláním ze strany nové administrativy v Aténách. V několika málo oblastech, včetně těch nejdůležitějších, dopis ale neobsahuje jasné záruky, že vláda má v úmyslu provést zmíněné reformy,“ napsala šéfka MMF Christine Lagardeová v dopise Dijsselbloemovi. Jedná se prý například o důchody či reformy pracovního trhu.
Díky prodloužení úvěrové pomoci o další čtyři měsíce by zmizelo bezprostřední riziko, že Řecku dojdou během příštího měsíce peníze a že by země musela opustit eurozónu. Tsiprasův levicový kabinet díky tomu bude mít čas do června, aby se pokusil vyjednat dlouhodobě příznivější podmínky pro splácení dluhů mezinárodním věřitelům.
Kovanda: Reformy jsou velkým ústupkem SYRIZY
„Zatím vše nasvědčuje tomu, že by tento návrh mohl být přijat. Myslím si, že je to velký ústupek strany SYRIZA a vůdčích představitelů Řecka oproti tomu, co slibovali před volbami. Nemyslím si, že dochází k nějakým výraznějším ústupkům na straně Bruselu nebo věřitelů… Nicméně to zdaleka neřeší ten celkový řecký problém, ten dluh stále zůstane vysoký – druhý největší na světě na úrovni 170 % HDP. Dohodu bych nyní chápal pouze jako koupení si času, budou před námi další velmi důležitá a náročná jednání, protože to koupení času je velmi krátké a bude se muset během těch čtyř měsíců intenzivně jednat na dalších zásazích. Pakliže bude chtít SYRIZA naplnit své předvolební sliby, tak si myslím, že je to neuskutečnitelné – musela by sehrát roli jakési královny koloběžky první, protože jestliže by chtěla skutečně splnit své předvolební sliby, tak by prostě nemohla setrvat v euru,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Roklen.
Německý ministr nabízí Řecku pomocnou ruku
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble podle deníku Handelsblatt doporučil Spolkovému sněmu, aby schválil prodloužení úvěrové pomoci pro zadlužené Řecko. Nezbytnou podmínkou takové pomoci ale mají být právě reformy. „Za předpokladu, že se Řecko přihlásí ke svým závazkům a že to euroskupina přijme, podporuje spolková vláda navržené prodloužení (úvěrového programu),“ cituje Handelsblatt z dopisu, který Schäuble předložil předsedovi Spolkového sněmu Norbertu Lammertovi.
GALERIE
Řecký premiér Alexis Tsipras autor: George Panagakis, zdroj: ČTK/ZUMA
Schäuble v dopisu rovněž uvedl, že se Atény zavázaly úzce spolupracovat s EU, ECB a MMF na strukturálních reformách, které mají přispět k oživění řecké ekonomiky. „Navíc se Řecko zavázalo, že nezruší už provedená opatření a nebude jednostranně prosazovat taková opatření, která by ohrozila rozpočtové cíle, hospodářské oživení nebo finanční stabilitu,“ napsal německý ministr financí.
Merkelová při setkání s poslaneckým klubem konzervativní unie CDU/CSU uvedla, že „zbývá ještě hodně práce“. Podle agentury AFP uvedla, že řecká vláda „začíná postupně chápat realitu“, ale že bude nutné s ní ještě hodně vyjednávat.
Někteří němečtí poslanci jsou přesto v případě další finanční pomoci zdrženliví. Kritikou nešetří právě konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové – poslanci pochybují, že Řecko někdy své dluhy splatí. Podle deníku Die Welt se dá očekávat, že se nejméně dvě desítky konzervativních poslanců při hlasování vysloví proti dalšímu programu. Vzhledem k tomu, že pomoc Řecku podporují vládní socialisté (SPD) i opoziční Zelení, se však dá očekávat, že Spolkový sněm nakonec další pomoc Aténám schválí.
Řecko dostalo od roku 2010 ve dvou kolech slíbenou pomoc v objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Předpokládá se, že v přechodném období se bude muset dohodnout s oficiálními věřiteli na třetím záchranném programu. Tvrdí to například bývalý řecký premiér Antonis Samaras, který novou vládu obvinil, že zemi zatahuje do ještě větší závislosti na eurozóně. Podobně vidí situaci také exministr zahraničí a někdejší Samarasův koaliční partner Evangelos Venizelos. Vláda je kritizována stále víc i uvnitř samotné strany SYRIZA.