Řecko dokončuje návrh reforem, dodá ho však až zítra

Atény - Řecká vláda intenzivně připravuje seznam reforem, jehož odevzdání je podmínkou prodloužení úvěrového programu pro Řecko ze strany mezinárodních věřitelů. Nestihne to však poslat do dnešní půlnoci, jak původně slíbilo, ale dokument by měl k zástupcům eurozóny dorazit během zítřka. Podle německého deníku Bild se již ale rýsují první obrysy: Řecko hodlá ušetřit zhruba sedm miliard eur. Zajistit to mají opatření proti celním podvodům s cigaretami a pohonnými hmotami, změny v daních, včetně vyšších odvodů pro bohaté a série protikorupčních reforem.

První hrubý návrh reformních opatření dostaly věřitelské instituce už v neděli a právě o této verzi se nyní debatuje, uvedl deník Financial Times. Ministři financí eurozóny by se výsledným dokumentem měli zabývat v úterý během telekonference, uvedl dnes mluvčí německého ministerstva financí. Vzhledem k řeckému zpoždění, o kterém informoval podle agentury Reuters vládní činitel, aniž uvedl důvody zdržení, se jednání uskuteční spíše v úterý odpoledne. Definitivní verdikt by pak měl padnout na páteční bruselské schůzce.

„Investoři jsou rádi, že je na stole nějaká dohoda - kompromisní dohoda, ale zas tak moc si od ní neslibují. Eurozóna si zatím jen kupuje čas,“ konstatuje Robert Halver, hlavní analytik Baader Bank.

Podle německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera je míč teď na straně řecké vlády. „Jestli chtějí změny v některých bodech, v pořádku. Ale jestli povedou k dalšímu zvyšování výdajů, tak musí někde jinde najít prostor pro úspory nebo zajistit vyšší příjmy rozpočtu,“ uvedl.

Gerda Hasselfeldtová, předsedkyně parlamentní frakce Křesťansko-sociální unie (CSU) zdůraznila, že návrhy řecké vlády je nyní nutné zkoumat komplexně v celé šířce. „Je nutné, aby jejich součástí byla úsporná opatření a závazek k tomu, že reformní proces bude pokračovat,“ dodala.

Atény reformám věří. Jednotlivé kroky prý konzultovaly s mezinárodními věřiteli, aby se předešlo případným komplikacím. Ostatní státy eurozóny totiž seznam musí odsouhlasit - než půjčí zemi další peníze. Pak ale musí vláda reformy obhájit znovu - před svými voliči.

Diskuse s věřiteli, tedy se zástupci Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, se podle mluvčího aténské vlády Gavriila Sakellaridese vedou kvůli tomu, aby se předešlo jakýmkoli případným komplikacím. Sakellarides tak potvrdil to, co už v neděli řekl státní ministr Nikos Pappas, který v souvislosti s reformami hovořil právě o boji proti daňovým únikům a o zefektivnění státní správy.

Jak vypadá první nástřel řeckých reforem

Řecko by mělo ušetřit díky reformám zhruba sedm miliard eur, a to: 

  • 1,5 miliardy na opatřeních proti celním podvodům s pohonnými hmotami
  • 2,5 miliard eur by měly přinést vyšší daně pro bohaté a řecké oligarchy
  • 2, 5 miliard eur si slibuje řecká vláda získat díky lepšímu vymáhání pravidelného zdanění a zajištěním návratnosti daňových oblastí
  • Zhruba půl miliardy eur pak většinou hodlá získat potlačováním podvodů s cigaretami

Zdroj: deník Bild

Zadlužené Řecko se v pátek se zástupci eurozóny domluvilo na čtyřměsíčním prodloužení současného záchranného programu, který by jinak skončil 28. února. Atény ale musí dodat seznam reformních opatření a mezinárodní věřitelé poté posoudí, zda jsou nabízené kroky dostatečné. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble už varoval, že pokud Řecko nepředloží závazky nutných reforem, dalších úvěrů se nedočká.

Zahradil: Pokud chce eurozóna přežít, musí se zbavit některých svých členů (zdroj: ČT24)

Podle europoslance Jan Zahradila (ODS) jde ale jenom o odložení problému. „Ve skutečnosti jde o to, že Řecku skutečně ke konci února hrozila platební neschopnost, de fakto státní bankrot, a že tato platební neschopnost byla teď o několik měsíců odložená. Samotný problém, tedy tu nedohodu nad tím, jak by se mělo postupovat do budoucna, to nevyřešilo. Řecká vláda se stále domnívá, že ty reformy, které jsou podmínkou toho, aby vůbec další pomoc byla poskytována, nejsou tak úplně nutné a myslím, že na tomto případě se dobře ukazuje, z jak vnitřně nesourodých ekonomik je celá eurozóna složena, a že některé země neměly být do eurozóny přijaty,“ soudí Zahradil. 

Zároveň však míní, že euro jako takové ohrožené není. Co ale podle něho ohrožené je, je členství Řecka v eurozóně a možná i ještě několika dalších zemí. „Já osobně jsem přesvědčen, že pokud chce eurozóna přežít, bude se muset některých svých současných členů zbavit, protože dlouhodobě fiskální transfery z bohatších zemí do těch méně výkonných, nejsou možné,“ dodává.

Dohoda může stabilizovat situaci

Europoslanec Miroslav Poche (ČSSD) však míní, že dohoda, kterou evropští ministři financí musí ještě ztvrdit, může přispět k celkové stabilizaci situace. Souhlasí ale se Zahradilem, že  určitě není definitivním řešením. „Syriza bude muset ustoupit z některých svých programových cílů, které ve volebních kampaních zmiňovala,“ konstatuje Poche. Podle něho se už i v samotných jednáních během posledních dvou týdnů ukazuje, že přístup řeckých představitelů je mnohem pragmatičtější, než v předvolební kampani. Niméně si je potřeba podle něho uvědomit, že těch 240 miliard euro, které v tuto chvíli je Evropa schopná poskytnout, slouží zase jenom ke splácení starých řeckých dluhů. „Řecko by potřebovalo investovat v rámci svého růstu do infrastruktury nebo průmyslu. Pokud se tohle nepodaří nějak vyřešit, pak jen splácení dluhu tuto situaci nijak nestabilizuje,“ říká Poche.

Debata o třetím záchranném programu pro Řecko je však podle něho stále akutální. Rozhodující mají být čtyři nadcházející měsíce. „Ty ukážou, jakým způsobem bude řecká vláda jednat. Pokud by byla schopna razantně přikročit k reformám, tak to může uklidnit situaci mezi státy eurozóny a pak by bylo možné diskutovat o tom, že by Řecko dostalo i jakousi strukturální podporu,“ dodává Poche.                                                   

Německý tisk: Jednání s Řeckem ještě dlouho nebudou u konce

V eurozóně se sice podařilo dospět ke kompromisu na záchranném programu pro Řecko, vyjednávání s Aténami ale ještě dlouho nebude u konce. Problém způsobuje i přetrvávající nedůvěra vůči Řecku, hodnotí výsledky pátečního jednání dnešní komentáře v německém tisku. Záchranu Řecka nicméně komentátoři považují za správný krok.

Řecko dokončuje návrh reforem a konzultuje ho s partnery (zdroj: ČT24)

Podle berlínského deníku Der Tagesspiegel znamená páteční dohoda pouze příslib dalších úvěrů pro řeckou vládu. Zásadní otázky ale zůstávají nevyjasněné. „Po dohodě v Bruselu stále zůstává otevřené, zda se řecký pacient vůbec může znovu hospodářsky uzdravit, zda se v Řecku podaří nový politický začátek a zda věřitelé vůbec někdy znovu uvidí své peníze,“ napsal list.

„Řecký poker ještě zdaleka není u konce. Nedůvěra je nadále velká,“ napsal deník Die Welt. „Nový týden začíná se starými otázkami: Dodrží řecká vláda dohodu? Jak daleko vyjdou řecký premiér Alexis Tsipras a jeho ministr financí Janis Varufakis vstříc věřitelům z eurozóny, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky? Bude to stačit, aby národní parlamenty ještě do konce měsíce schválily prodloužení záchranného programu o další čtyři měsíce?“ ptá se list. Kromě aktuálních problémů se podle Weltu dají spory očekávat i v nadcházejících měsících. „Příští konflikt je nastaven nejpozději na duben. Tehdy bude přezkoumán řecký reformní program. Nejpozději na konci června se rozhodne, zda bude třeba třetí miliardový záchranný balíček, a to i kvůli tomu, že Atény budou muset v létě splatit několik úvěrů,“ uvedl deník.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung je páteční dohoda dobrým kompromisem. „Možná bylo hospodářsky zvládnutelné, a z pohledu finanční politiky dokonce správné vyloučit Řecko z eurozóny. V Evropě by tak zavál nový vítr. Ale kdo seje vítr, musí počítat s tím, že může sklidit bouři. Grexit by vyvolal v Evropě hořkost, zlost a dokonce i nenávist, a to v takové míře, jakou díky bohu už dávno neznáme. A velká část z toho by směřovala proti Německu,“ uvedl deník. Podle něj je evropskou povinností Řecko zachránit.

Je dohoda s věřiteli pro řeckou vládu vítězstvím, nebo ústupkem?

Premiér Alexis Tsipras označil v sobotu dohodu s eurozónou jako vítězství své vlády a konec úsporných opatření, k nimž se zavázala předchozí vláda. Řecko má však další pomoc dostat jen v případě, že věřitelé zhodnotí návrhy Atén jako dostatečné a v následujících měsících potvrdí, že vláda své sliby skutečně plní. Řecko se také v dohodě zavázalo, že v mezidobí neudělá nic, co by ztížilo dosažení dříve dohodnutých rozpočtových cílů (více zde).

Potvrzení dohody zažehná bezprostřední hrozbu, že zemi příští měsíc dojdou peníze na splácení dluhopisů, zbankrotuje a bude muset opustit eurozónu. Nová vláda by také dostala prostor k tomu, aby se pokusila vyjednat dlouhodobě příznivější podmínky splácení.

Tsiprasově radikálně levicové straně SYRIZA zajistily výhru v lednových parlamentních volbách sliby, že ukončí úspornou politiku a přestane spolupracovat s trojkou, jejíž inspektoři dohlížejí na dodržování dohodnutých úspor a reforem. Tzv. trojka Řecku poskytla dva balíčky pomoci ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun); na oplátku žádala reformy, jež si vyžádaly hluboké ekonomické a sociální dopady.

Někteří řečtí politikové, včetně několika krajně levicových členů strany SYRIZA, už označili dohodu za zpronevěření se slibům a kapitulaci. Řecká vláda prý dosáhla v pátek kosmetického vítězství alespoň tím, že nenáviděné slovo „trojka“ se v oficiálních dokumentech změnilo na označení „tři instituce“.

Vydáno pod