Atény – Řecká vláda potvrdila, že požádá eurozónu o prodloužení finanční pomoci. Stále ale není jasné, jestli přijme dříve dohodnuté podmínky. Evropská centrální banka mezitím rozhodla o mírném navýšení částky, kterou v rámci programu nouzového financování může poskytnout řeckým bankám.
Řecko požádá eurozónu o prodloužení finanční pomoci
Dopis se žádostí měl řecký kabinet poslat ještě ve středu, nakonec tak zřejmě učiní až o den později. Mluvčí vlády ale zatím odmítl komentovat obsah dokumentu. Některá média již na začátku týdne informovala, že řecká vláda hodlá předložit věřitelům žádost o šestiměsíční prodloužení dohody o půjčce, z níž se má ale oddělit část dříve slíbených úsporných opatření a reforem.
Atény před několika dny odmítly jako „absurdní“ a „nepřijatelný“ návrh, který počítal s žádostí Řecka o šestiměsíční prodloužení jeho mezinárodního záchranného programu v objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Jednání nové levicové vlády s jejími věřiteli z eurozóny tak skončilo krachem už podruhé za posledních pět dnů. Jeroen Dijsselbloem, který setkání předsedal, uvedl, že Atény mají na žádost o prodloužení čas do pátku, jinak záchranný program 28. února skončí.
Na nouzové financování dostanou řecké banky víc peněz
Evropská centrální banka rozhodla o mírném navýšení částky, kterou v rámci programu nouzového financování může poskytnout řeckým bankám. Nově budou mít k dispozici 68,3 miliardy eur (1,9 bilionu korun). To je o 3,3 miliardy eur více než dosud. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s výsledky jednání ECB. Již minulý týden navýšila centrální banka prostředky pro řecké banky o pět miliard eur.
Program nouzového financování ELA (Emergency Liquidity Assistance) nabízejí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, které mají problémy s likviditou. Částka je však výrazně nižší, než požadovala řecká centrální banka, která chtěla údajně navýšit program o téměř deset miliard eur.
Atény podmínky záchranného programu eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) odmítají, protože prý poškozují řeckou ekonomiku a společnost. Řecký ministr financí Janis Varufakis v pondělí poprvé veřejně prohlásil, že je připraven souhlasit s prodloužením programu, ale za jiných podmínek, než chtěla eurozóna.
Vláda není ochotná hlavně přistoupit na další snížení důchodů a zvýšení daně z přidané hodnoty. „Nejsme ve spěchu a nebudeme dělat kompromisy. Snažíme se o čestné a vzájemně výhodné řešení. Jinými slovy, o řešení bez úsporných opatření a bez takové pomoci, která Řecko v uplynulých letech zničila,“ řeklo premiér Tsipras.
Alexis Tsipras si na kravaty nepotrpí
Podle zdroje blízkého řecké vládě má žádost Řecka o prodloužení dohody o půjčce vycházet z textu, který na počátku tohoto týdne představil evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Ministři financí eurozóny se však tímto návrhem nezabývali. Také Moscoviciho návrh však zavazuje Řecko, že nepodnikne jednostranné kroky, kterými by zvrátilo opatření zavedená v rámci záchranného programu. Tsipras však v úterý řekl zákonodárcům, že spěchá se zavedením zákonů, které zruší deregulaci trhu práce.
Mnoho investorů věří, že bez ohledu na rétoriku obě strany nakonec najdou do konce měsíce řešení. Pokud by se to nepodařilo, ocitly by se Atény bez peněz. Americký ministr financí Jacob Lew už varoval svého řeckého kolegu Varufakise, že „čas kvapí“ a že Aténám nastanou „těžké časy“, pokud se s eurozónou nakonec nedohodnou.
Řecko se samo zoufale snaží o zvýšení své likvidity, která podle agentury Reuters vyschne nejpozději na konci března. Dnes přišly Atény s plánem částečné fiskální amnestie pro firmy a jednotlivce, kteří státu dlouhodobě dluží na daních. Odpuštěna jim má být až polovina dluhů včetně úroků z prodlení. Celkově dluží Řekové státní pokladně 76 miliard eur (dva biliony korun). Vláda doufá, že z toho získá alespoň devět miliard (11,6 procenta).
GALERIE
videogallery_509475