Praha - Ekonomičtí ministři, odboráři a zaměstnavatelé jednali o podpoře hospodářského růstu. Ministři podle premiéra Bohuslav Sobotky splnili 70 procent úkolů, které si v této oblasti vytyčili. Odboráři a zaměstnavatelé ocenili, že je ministři k hodnocení přizvali. Přesto přišli s kritickými poznámkami. Vadilo jim například nedotažené řešení insolvencí, pomalý rozvoj aplikovaného výzkumu nebo nejistota ohledně energetické koncepce.
Zaměstnavatelům vadí především nedořešené insolvence
Premiér o hospodářském růstu jednal na tripartitě (zdroj: ČT24)
„Loni jsme se dohodli, že připravíme akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, že tam budou naprosto konkrétní úkoly, které se budou týkat roku 2014, 2015 a následujícího období. Jde nám o to, aby se ministerstva soustředila na několik strategických cílů, které ve svém souhrnu mohou posílit zaměstnanost v České republice. Dnes jsme opatření vyhodnocovali a mluvili jsme o roku 2014 a je evidentní, že zhruba 70 % opatření bylo splněno včas,“ konstatuje premiér Sobotka.
Některé zákony se sice podle něho posunuly díky procesu projednávání v Poslanecké sněmovně, ale přesto u řady z nich byl ukončen legislativní proces.
Premiér ocenil například změny v zákoně o veřejných zakázkách
Podle Sobotky hodně k celkovému plnění plánu pomohly změny, které se týkaly podpory výstavby nové infrastruktury a nových investic. Konkrétně například snížení poplatku za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, nebo naopak zvýšení výkupní ceny pod silnicemi. To následně umožňuje zrychlit přípravu dopravních staveb. Pozitivně byla podle premiéra kvitována i novela zákona o zadávání veřejných zakázek.
Josef Středula
„Je to historicky úplně poprvé, kdy vidím, že akční plán vlády bude mít ten skutečný dopad,“ prohlásil po schůzce tripartity Josef Středula, předseda ČMKOS. Potvrdil, že na programu schůzky se projednávaly desítky konkrétních bodů. Mezi ně patřila třeba výstavba dálnic a s ní související otázka možnosti projektů, do kterých by se zapojili partneři z privátní sféry. Konkrétně se jednalo o D4, D7 a D8. Diskutovalo se o zdanění příjmu, o elektronické evidenci tržeb, která by měla být realizována příští rok, o daňové evidenci a podpoře postižených regionů.
„Záleží to vše ale na tom, do jaké míry se do toho zapojí nyní Poslanecká sněmovna a jak rychle to bude probíhat v legislativním procesu,“ upozorňuje na riziko Středula. Za klíčové také považuje, aby se dořešilo čerpání evropských prostředků, které je pro letošní rok v ohrožení.
Zaměstnavatelé: Je potřeba dořešit insolvence
Zaměstnavatelům vadí zase třeba nedotažené řešení insolvencí, pomalý rozvoj aplikovaného výzkumu nebo nejistota ohledně energetické koncepce. „Oblast insolvencí vyvolává velkou nervozitu v podnikatelské sféře,“ prohlásil Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Do konce června je podle něho potřeba dořešit surovinovou politiku, v návaznosti na to výstavbu jaderných elektráren nebo prolomení těžebních limitů hnědého uhlí.
Jaroslav Hanák
Jako velkou slabinu vnímá Hanák také oblast e-govermentu. „Dobře není nastartována ani oblast aplikovaného výzkumu. Očekávám, že konečně dojde ke schválení zákona a jmenování expertních týmů a někdo se tím začne odpovědně zabývat,“ prohlásil.
Dalšími problematickými body jsou také obecně zákon o veřejných zakázkách, který by měl být v březnu projednáván na tripartitě, zákon o EIS či stavební zákon.
„Je evidentní, že vláda musí přispět k podpoře hospodářského růstu a musíme udělat určité strukturální reformy, které by růst v ČR v příštích letech zrychlily. To se týká nejen výstavby dopravní infrastruktury, ale také podpory vědy a výzkumu, nebo zrychlení čerpání prostředků z EU. Problém je v tom, aby ministerstva dodržovala termíny, času je málo,“ souhlasil Sobotka.
Energetická koncepce si žádá čas
Podle premiéra se zároveň ukazuje, že debata o aktualizaci energetické koncepce, surovinové politice a o dalším rozvoji využití jádra v ČR bude z časového hlediska komplikovanější, než se předpokládalo. „Počítáme ale s tím, že ji ukončíme v první polovině letošního roku,“ potvrdil. Upozornil však, že je důležité, aby rozhodnutí bylo koncepční, protože tím bude dán signál na rozvoj energetiky na řadu let dopředu, s čímž souvisí i rozvoj průmyslu a zaměstnanosti v Česku. „Další návrhy, týkající se například novely insolvenčního zákona, a další opatření, která by měla zlepšit podnikatelské prostředí, tak ty mají své přesné termíny v rámci legislativního plánu vlády a o řadě z nich budu také mluvit s nastupujícím ministrem spravedlnosti,“ upřesnil Sobotka.
Plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti počítá například s vyššími investicemi do páteřní infrastruktury, bytového fondu, veřejných budov a projektů pro sladění rodinného a pracovního života. Materiál navrhuje i vyšší podporu exportu, pomoc dlouhodobě nezaměstnaným, snížení administrativní zátěže pro podnikatele a zjednodušení stavebního řízení.