Brusel – Další jednání ministrů financí eurozóny o Řecku skončilo neúspěchem. Ministři se rozešli poté, co představitelé zadlužené země odmítli návrh na šestiměsíční „technické“ prodloužení současného záchranného programu. Tím by obě strany získaly více času na hledání dlouhodobého řešení. Nejmenovaný řecký činitel podle agentury Reuters návrh označil za nerozumný a absurdní.
Řecko odmítlo další návrh eurozóny, prý je absurdní
Už před začátkem schůzky dávali ministři financí eurozóny najevo skepsi. Teď se rozhovory ještě zkomplikovaly. Řecký ministr financí Janis Varufakis totiž odmítl připravený návrh, podle kterého by Řecko požádalo o prodloužení současného záchranného programu o šest měsíců, aby měly obě strany dostatek času na hledání trvalé dohody ohledně obřího řeckého dluhu.
Řecko se podle dokumentu mělo zavázat k zavedení „dlouho odkládaných“ reforem v oblasti boje s korupcí, výběru daní či efektivity státní správy. Zástupci nové řecké vlády, která vzešla z lednových předčasných voleb, ale jakékoliv pokračování nynějšího záchranného programu odmítají (včetně půlročního dočasného prodloužení). Dominantní vládní strana Syriza šla do voleb s tím, že zbaví Řeky tíživých reforem, které zemi naordinovali zahraniční věřitelé výměnou za dva balíčky pomoci v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Atény nyní žádají zmírnění podmínek mezinárodní pomoci. Mohlo by se jednat o odpuštění části dluhu, zmírnění úsporných opatření či navázání výše splátek na hospodářský růst. U dalších členů měnového spolku však tyto plány příliš velkou odezvu nenašly.
Řecký ministr financí Janis Varufakis přijíždí na jednání euroskupiny
Čas se krátí, jednání se bude opakovat
Pokud dohoda nevznikne do konce února, kdy končí platný záchranný program, reálně se přiblíží hrozba řeckého bankrotu. Důvodem je vysoká splátka dluhu, kterou musí Řecko uhradit jen o několik týdnů později, a na kterou by pravděpodobně nemělo peníze. Stále častěji se navíc spekuluje o možném odchodu země z eurozóny. Na tom by však podle politologa Thomase Kulidakise tratily obě strany. Nejen Řecko, ale i eurozóna.
„Je to především divadlo pro řecké voliče,“ myslí si člen představenstva Conseq Lukáš Vácha. Je přesvědčen, že odchod Řecka z eurozóny, tzv. Grexit, už nepředstavuje pro Evropu zásadní problém. Evropské komerční banky totiž drží mnohem méně řeckých dluhopisů než před lety, kdy řecká krize vrcholila.
Podle šéfa euroskupiny a nizozemského ministra financí Jeroena Dijsselbloema záleží jen na Řecku, zda variantu technického prodloužení nakonec přijme. „V euroskupině stále je obecný pocit, že nejlepší cestou pro řeckou stranu bude snaha o prodloužení programu,“ uvedl Dijsselbloem. Stejný názor má také eurokomisař Valdis Dombrovskis.
Ministr financí Varufakis místo toho hovořil o „překlenovacím řešení“. Podle Dijsselbloema to však může být jen jiné pojmenování téhož postupu. „Je mi jedno, jak se to jmenuje,“ poznamenal. Varufakis se rovněž nechal slyšet, že je připraven hledat dál „čestnou dohodu“, protože ultimáta nic neřeší. Shody se podle něj podaří dosáhnout v příštích 48 hodinách (v úterý se v Bruselu scházejí k jednání ministři financí všech osmadvaceti zemí EU). Cílem je najít smysluplnou a prorůstovou dohodu mezi Řeckem, EU a Mezinárodním měnovým fondem pro příští čtyři měsíce až půl roku.
GALERIE
videogallery_509080