Kdyby Řecko vystoupilo z eurozóny, Evropa by to zvládla. Řecko ovšem ne. To říká v rozhovoru pro ČT guvernér Rakouské národní banky Ewald Nowotny, který je zároveň členem Evropské centrální banky. Řecko sice tvrdí, že pracuje na plánu, jak zemi odklonit od eura, podle Nowotného ale zatím vůbec neví, jak toho dosáhnout. Hovořil s ním Pavel Cyprich.
Guvernér Rakouské národní banky: Řecko bez eurozóny nepřežije
Bojí se Evropská centrální banka Řecka?
Ne, ECB se rozhodně nebojí ničeho. My máme svoji roli jako tvůrci měnové politiky. Problém Řecka je hlavně politický − v obecné rovině je to tedy problém hospodářské politiky, ke které musí zaujmout stanovisko tamní vláda.
Slyšeli jsme, že v Řecku vzniká plán na opuštění eurozóny. Má Evropská centrální banka už svůj vlastní podobný scénář?
Předně si myslím, že neexistuje žádný opravdový plán z řecké strany pro opuštění eurozóny. Pro Řecko by to byla katastrofa − pro lidi i řeckou ekonomiku. Silná ekonomika může s katastrofami žít, ale Řecko silná ekonomika není. Ani ze strany ECB není žádný zájem na tom, aby země z eurozóny vystoupila. Je proto zřejmé, že by se všichni měli starat o to, aby našli společnou řeč.
Pro Řecko by to podle vás byla katastrofa, co by to znamenalo pro eurozónu, kdyby ji Řecko opustilo?
Eurozóna proti tomu silné hospodářství má. Řecko má ale v Evropě hluboce zapuštěné kořeny, proto by dávalo větší smysl všechnu tu těžkou práci, která je potřeba, odvést společně. Myslím, že v takhle těžké situaci už neexistuje cesta ven.
Váš kolega, bývalý šéf FEDu Allan Greenspan, pro BBC uvedl, že je jen otázka času, kdy Řecko eurozónu opustí. Má pravdu?
Ve vší úctě k Allanu Greenspanovi, nejsem si jistý, že je velkým odborníkem na řeckou ekonomiku. Evropa si je vzájemně dost blízká a volí opatrnější přístup i slova.
Nowotny: Řecko bez eurozóny nepřežije (zdroj: ČT24)
Dost o Řecku, pojďme k aktuální měnové politice ECB. Banka začne už příští měsíc nakupovat státní dluhopisy za miliardy eur, kdy čekáte, že se to promítne do ekonomiky?
Výsledky už mělo jen pouhé oznámení, že to banka začne dělat. Máme různé dobré impulzy − některé státy snížily své úrokové sazby, zlepšil se kurz eura vůči dolaru. Další pozitiva čekáme, ale musí být jasné, že měnová politika je jen jeden element. Ke zvratu pomalého ekonomického růstu a zvýšení inflace jsou potřeba velké strukturální změny a také jiná fiskální politika států, která upraví výši i strukturu veřejných financí.
Ale neměly tady ty změny už dávno být? Hospodářský propad je tu od roku 2008, teď je rok 2015. Byla spousta času na to, něco udělat.
To je dobrá otázka. Ale co vidíme, je, že některé státy už velkými změnami prošly, jiné něco udělaly, ale možná ne dost. To je jeden z problémů Evropy − každá země má jinou dynamiku. A samozřejmě základní premisa je, že sice máme unifikovanou měnovou politiku v eurozóně, ale nemáme sjednocenou fiskální a strukturální politiku. To znamená, že situace v těchto oblastech se vyvíjí jinak v různých státech Evropy.
Proti slabým výkonům Evropy stojí Spojené státy, které mají teď velmi dobré výsledky. Co dělá Evropa špatně?
Je to velmi těžké srovnávat. Ve Spojených státech je spousta různých vlivů. Jednou z důležitých věcí jsou plyn a ropa − USA zvýšily jejich těžbu, což se výrazně promítlo do cen těchto komodit ve světě i do hospodářských výsledků země. Nic takového v Evropě nemáme. Amerika také víc přímo zasahuje do ekonomiky země, což je jiný přístup než v Evropě… Spojené státy jsou navíc úzce spjaty s kapitálovými trhy, evropská ekonomika naopak stojí víc na penězích z bank. Proto se podle mě nedají ty výsledky příliš porovnávat.