Atény/Moskva – Nový řecký kabinet, který se pokouší dojednat mírnější podmínky pro splácení obřího dluhu, začíná hledat podporu i mimo Evropskou unii. Obrátil se proto na východ. Šéf řecké diplomacie Nikos Kotzias jednal v Rusku s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Premiér Alexis Tsipras pak telefonicky hovořil s předsedou čínské vlády Li Kche-čchiangem.
Řecká vláda hledá pomoc v Rusku a Číně
„Čínský premiér ujistil Alexise Tsiprase, že čínské společnosti mají zájem v Řecku investovat,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný zástupce řecké vlády. Prý byla řeč také o Tsiprasově chystané cestě do Číny. Čínské ministerstvo zahraničí ale dementovalo předchozí zprávy náměstka řeckého ministra zahraničí, že Peking už nabídl Řecku blíže nespecifikovanou hospodářskou pomoc.
Vstřícně se k nové řecké vládě postavilo také Rusko. S Moskvou chtějí Atény navázat navzdory nedůvěře Evropské unie mnohem bližší vztahy. Lavrov slíbil, že pokud Řekové požádají Rusko o hospodářskou pomoc, země ji určitě zváží. Ruský ministr zahraničí se svým řeckým protějškem probíral i chystanou stavbu plynovodu Turkish Stream do Turecka, z nějž by Řecko údajně mohlo profitovat.
Ruský prezident Vladimir Putin navíc minulý týden pozval premiéra Tsiprase, aby se 9. května v Moskvě zúčastnil oslav konce druhé světové války. Jeho krok následoval krátce poté, co se řecká vláda distancovala od kritiky, kterou Evropská unie adresovala Kremlu kvůli zhoršující se situaci na Ukrajině (více zde). Účast na oslavách 70. výročí konce války v Moskvě přislíbil rovněž český prezident Miloš Zeman.
Alexis Tsipras (druhý zleva) na prvním zasedání svého kabinetu
Tsiprasova vláda, která vzešla z předčasných parlamentních voleb na konci ledna, se už několik týdnů snaží s evropskými věřiteli vyjednat lepší podmínky pro splácení dluhů. Ze zemí eurozóny (v čele s Německem) ale dosud zazníval nesouhlas s tím, aby se podmínky pro splácení řeckého dluhu změkčovaly. Mimořádně o tom budou před summitem EU jednat i ministři financí členských zemí eurozóny.
Šéf tzv. euroskupiny (skupiny zemí platících eurem) a nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem však míní, že jednání konkrétní výsledek nepřinese. On a jeho kolegové si prý chtějí především vyslechnout, s čím na svou první schůzku euroskupiny přijde nový řecký ministr financí Janis Varufakis.
„Vyjádřím svou naději, že zůstanou na cestě reforem. Loni se vrátili k růstu, jejich rozpočet je v primárním přebytku. A zásadní je, aby Řecko na této cestě zůstalo. Jak a za jakých podmínek, to bude dnes k diskusi,“ podotkl Dijsselbloem.
Řecký ministr: Eurozóna připomíná domeček z karet
Řečtí ministři ve snaze přimět evropské partnery ke vstřícnosti hrozí tím, že pád Řecka by stáhl do propasti i další finančně slabé země měnové unie. Řecký ministr financí Janis Varufakis v této souvislosti hovořil zejména o Itálii. „Pokud řecká karta vypadne, celé se to zhroutí,“ prohlásil Varufakis, podle kterého eurozóna připomíná domeček z karet.
Moritz Kraemer, který řídí oddělení státních ratingů v mezinárodní ratingové agentuře Standard and Poor's (S&P), si však myslí, že odchod z měnového spolku bude ničivý v prvé řadě pro Řecko. Je totiž velmi závislé na dovozu a jen stěží by po návratu k drachmě zaplatilo všechno, co nutně potřebuje, mimo jiné energii, léky a potraviny. „Obyvatelstvo by si muselo znovu projít veškerými problémy, o nichž si myslelo, že už skončily,“ varoval Kraemer.
Pokud by naopak evropští věřitelé část pohledávek vůči Řecku odepsali, nemuselo by to mít na jejich úvěrová hodnocení žádný negativní dopad. Například Německo podle Kraemera nalilo do svých bank v době finanční krize mnohem více peněz, než kolik by ztratilo, kdyby odepsalo veškeré své úvěry poskytnuté Řecku.
„Eurozónu by to poškodilo hlavně politicky. Plus jsou tady samozřejmě země, kterých by se to dotklo více a kterých méně. Za všechny nezapomínejme na Kypr, který je stále na Řecku dost závislý,“ poznamenal analytik XTB Jaroslav Brychta. „Ale obecně souhlasím s tím, že eurozóna je dnes rozhodně mnohem více a lépe přichystaná na případný řecký bankrot, a to především kvůli aktivitám Evropské centrální banky,“ dodal.
GALERIE
videogallery_507629
Řecko se v dubnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Zatím se dohodlo na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Výměnou za to musela vláda zavést masivní škrty, snížit důchody či mzdy a opakovaně zvýšit daně.
Tato opatření jen prohloubila hospodářskou recesi a měla hluboké sociální dopady. Nezaměstnanost v Řecku v současnosti přesahuje 25 procent; mezi mladými lidmi nemá práci každý druhý. Ekonomika se oproti době před krizí zmenšila o čtvrtinu, zatímco veřejný dluh se zvýšil ze 146 procent HDP v roce 2010 na loňských 175,5 procenta. V absolutním vyjádření činí asi 320 miliard eur (8,9 bilionu korun), je tedy druhý největší na světě za Japonskem.