Praha – Podle aktuálních údajů Úřadu práce a Českého statistického úřadu v lednu rostla jak nezaměstnanost, tak i spotřebitelské ceny. Zatímco v případě nezaměstnanosti se to čekalo, inflace překvapila. Odborníci totiž očekávali, že se ekonomika ocitne v deflaci.
Nezaměstnanost i inflace rostou. Přinášíme přehled po regionech
Počet nezaměstnaných byl v lednu něco málo přes 556 tisíc lidí. V procentech došlo k navýšení počtu lidí bez práce o 0,2 procenta oproti prosinci, na Úřadech práce tak přibylo přes čtrnáct tisíc osob. Nicméně zima obvykle přináší útlum sezonních prací a navýšení nezaměstnanosti. Meziroční srovnání přináší pozitivnější pohled. O loňském lednu bylo nezaměstnaných 8,6 procent, zatímco letos je to 7,7 procenta.
„V lednu nezaměstnanost roste pravidelně. Kvůli poklesu teplot došlo k výraznému útlumu sezonních prací, hlavně ve stavebnictví. Výrazně vzrostl počet mužů, kteří se hlásili do evidence Úřadu práce, a také lidí, kterým na konci roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody,“ uvedla Kateřina Sadílková pověřená řízením Úřadu práce ČR. Úbytek zmíněných míst nedokáže úplně kompenzovat práce, kterou vytváří turistický ruch díky výraznějšímu sněžení. Někteří jsou i tak optimističtí. „S růstem nezaměstnaných ale přišla i jedna pozitivní zpráva. Počet volných míst rostl. Dostal se přes 60 tisíc, což je velmi dobrá hodnota, téměř dvojnásobná oproti stavu v lednu 2013,“ zdůraznil analytik Home Credit Michal Kozub.
GALERIE
photogallery_507023
Nezaměstnanost v lednu dokonce klesla ve čtyřech regionech, a to Trutnov, Mladá Boleslav, Brno-město a Nový Jičín. V krajském srovnání je na tom naopak nejhůře Ústecký kraj s mírou nezaměstnanosti 10,9 procenta následovaný Moravskoslezským krajem. „Platí, že v České republice jsou velké regionální rozdíly. Například Praha s blízkým okolím je šestý region s nejnižší nezaměstnaností v celé Evropské unii. Je srovnatelný s německými a rakouskými regiony, které okupují prvních pět příček,“ zmínil analytik LMC Tomáš Ervín Dobrovský. Trh v této souvislosti negativně ovlivnila neochota stěhovat se. Lidé se někde usadí a zůstávají, i když třeba v místě nemohou dlouho sehnat práci.
Vývoj nezaměstnanosti v lednu 2015
Inflace zůstala
Spotřebitelské ceny v lednu stouply, přestože analytici odhadovali, že se ekonomika v lednu dostala do deflace. Meziročně vzrostla stejně jako v prosinci o 0,1 procenta, stejnou míru nárůstu vykázaly ceny v meziměsíčním srovnání. „Nutnost dalších zásahů do ekonomiky tak mírně klesla. Přesto to ale neznamená velké vítězství. Další měsíce budou stejně nevyzpytatelné jako leden, a tak se může stát, že ceny poklesnou v únoru. Hodnota jedné desetiny je velmi těsná,“ uvedl analytik Kozub.
Největší vliv na zvyšování meziroční cenové hladiny pak měly ceny bydlení a rovněž ceny alkoholu a tabáku. Za uplynulý měsíc podle ČSÚ pokračoval pokles ceny pohonných hmot. Na snižování cen zapůsobilo zrušení regulačních poplatků při výdeji léků na recept a poplatků při návštěvě lékaře, malý vliv mohlo mít i zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 % u vybraných výrobků.
„Důvodem, proč inflace zůstala kladná, bylo výrazné a nečekané zdražení alkoholu. S nadsázkou se tak dá říct, že alkohol zachránil ČR před deflací,“ komentoval analytik ČSOB Petr Dufek. Inflace se tak podle něj v lednu vyvíjela v souladu s prognózou České národní banky. Protože ceny ropy nyní rostou, má podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožka Česko teoretickou šanci se i příští měsíc vyhnout deflačnímu pásmu. A pokud se tak stane, bude to spíš těsné.
GALERIE
videogallery_506918
Česko s nízkou inflací, ale ne tak jako v jádru eurozóny
Český statistický úřad dnes prezentoval rovněž výsledky inflace v Česku za posledních patnáct let ve srovnání s evropskými zeměmi. Průměrná míra inflace mezi roky 2000 až 2014 činila v Česku 2,2 procenta, což je téměř totožné s průměrem zemí EU. Tam průměrná míra inflace činila 2,3 procenta. Největší rozdíl mezi průměrem EU a ČR byl u meziroční inflace v roce 2008, kdy vzrostly daně, navíc byly zavedeny poplatky ve zdravotnictví. Tehdy meziroční míra inflace činila v ČR 6,3 procenta, zatímco v EU 3,7 procenta. „Nebyl to šťastný okamžik, už se schylovalo ke krizi, která přišla v roce 2009. Tam potom byla inflace nižší a po celé tři roky byla u nás nižší než v celé Evropské unii,“ uvedl ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek.
GALERIE
photogallery_507100
Nejvíce rostly v Česku od roku 2000 ceny bydlení, vody, energií a paliv, a to o 103 procent. Řada dalších položek naopak cenově klesá - za zařízení domácností, za oblečení a obuv klesají. „Spíš než o inflaci lze mluvit o divergenci cenových vývojů,“ zhodnotil Mrázek. Pro spotřebitele bývají nejdůležitější ceny potravin, která ve většině zemí vzrostly o více než 35 procent, v Česko to bylo zhruba čtyřicet procent.
GALERIE
videogallery_507076