Frankfurt – Evropská centrální banka (ECB) již nebude akceptovat dluhopisy řecké vlády jako zástavu za úvěry bankám. Rada guvernérů ECB tak zrušila opatření, které to umožňovalo. Řecké banky tím přijdou o jeden ze zdrojů financování, opatření bude účinné od příští středy. Samotné Řecko na to reagovalo tím, že rozhodnutí ECB nebude mít na finanční sektor negativní dopady, protože bankovní systém země je nadále plně chráněn jinými zdroji likvidity.
ECB přestane přijímat řecké dluhopisy, Řecku to prý neublíží
ECB: Řecké dluhopisy už přijímat nebudeme (zdroj: ČT24)
Evropská centrální banka zdůvodnila rozhodnutí nepřijímat řecké státní dluhopisy tím, že mají v současnosti úvěrový rating v neinvestičním pásmu. Nesplňují tak minimální požadavek ECB. „Rozhodnutí Rady guvernérů se opírá o skutečnost, že v současnosti není možné předpokládat úspěšné dokončení revize programu,“ uvedla ECB jen několik hodin poté, co se nový řecký ministr financí Janis Varufakis sešel s prezidentem ECB Mariem Draghim.
Řecké komerční banky přitom spoléhaly na opatření ECB, jež jim umožňovalo používat řecké státní dluhopisy, které drží, jako zástavu proti levným půjčkám. Zpřísnění postoje frankfurtské instituce zkomplikuje pozici řecké centrální banky, která ji bude muset zastoupit. Řecké komerční banky budou mít nadále přístup k financování prostřednictvím nouzové úvěrové linky (ELA). To je mechanismus, který nabízí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, jež mají problémy s likviditou. Riziko pak zůstává na bedrech národní banky. Úroky u takto poskytnutých půjček jsou ale vyšší.
Euro na rozhodnutí ECB reagovalo poklesem vůči dolaru o více než jedno procento na zhruba 1,13 USD.
Prudce oslabují řecké akcie- idex aténské burzy ATG se propadl o více než devět procent.
Odmítnutí řeckých státních dluhopisů Evropskou centrální bankou vyžadovalo souhlas většiny šéfů centrálních bank eurozóny. Účinnost nabude 11. února. Pokud se v důsledku toho dostane do potíží řecká centrální banka, bude na zadlužené řecké vládě, aby zasáhla.
Řecko je po Japonsku druhou nejzadluženější zemí světa, jeho dluh se blíží 320 miliardám eur (asi 8,9 bilionu Kč) a vysoko převyšuje objem řecké ekonomiky. Snahou nové řecké vlády je vyjednat si u zahraničních věřitelů příznivější podmínky splácení dluhu, jednání se však protahují a věřitelům se návrhy Řecka ani příliš nezamlouvají.
Řecko: Rozhodnutí ECB na nás nemá žádné negativní dopady
Řecká centrální banka bezprostředně po sdělení ECB uvedla, že má dostatek likvidity na základě mechanismu ELA. ECB ovšem hraje klíčovou úlohu i v tomto nouzovém mechanismu, neboť ten vyžaduje její svolení. ECB svůj dvoutýdenní souhlas udělila v lednu a dnes jej podle zdroje agentury Reuters obnovila.
Problémem ale může být, že řecké banky už nyní v některých případech čerpají nouzové úvěry. Běžní Řekové totiž nečekali, až budou banky bez peněz, a už měsíce hromadně vybírali vklady. „Nyní záleží na dvou věcech. Na rozsahu paniky a na tom, zda z bank ještě je co vybírat. Každopádně je ale jasné, že řecké banky si budou muset od řecké centrální banky půjčit minimálně desítky miliard eur. Když si ovšem půjčují od své národní centrální banky, není to tak výhodné, jako když si půjčují od ECB,“ vysvětluje Vladimír Pikora. Tyto nouzové úvěry pak tedy ještě zhoršují situaci bankovního sektoru.
Řecká nová levicová vláda trvá na tom, že tlak ECB není zaměřen na ni. „Dosažením a oznámením tohoto rozhodnutí ECB vyvíjí tlak na Euroskupinu, aby bezodkladně usilovala o novou a vzájemně výhodnou dohodu mezi Řeckem a jeho partnery“ o budoucnosti řeckého dluhu a hospodářských reforem v zemi, stojí podle agentury AP v prohlášení řeckého ministerstva.
Kdyby se ECB v budoucnu rozhodla, že další půjčky v rámci této nouzové linky neposvětí, mohlo by to vést ke kolapsu řeckých bank. Vláda v Aténách by se pak zřejmě ocitla bez dalšího zdroje financí na záchranu bank - s jednou výjimkou, kterou by bylo tištění vlastní měny, napsala agentura AP. Podle analytiků se ale ECB bude zdráhat takový krok udělat, dokud politici nevyčerpají všechny možnosti při hledání dohody o obnovení pomoci pro Řecko, nebo shody nad žádostí nové řecké levicové vlády o mírnější podmínky při splácení obřího dluhu.
Ačkoliv samotní obchodníci zřejmě dospěli k názoru, že zatím sdělení Evropské centrální banky ohledně financování Řecka nebude mít v blízkém období dramatické následky a euro dnes na devizových trzích zpevňuje, zejména vůči dolaru a japonskému jenu, přece jen je mírná nervozita na trhu znát.
Řecko tak podle Pikory vlastně skrze dopad na finanční trhy úspěšně torpeduje snahu ECB na roztočení koleček evropské ekonomiky. Nejlépe to je mimo Řecko patrné u portugalských dluhopisů. Růst jejich cen od spuštění kvantitativního uvolňování do řeckých voleb je méně výrazný než pokles jejich cen po řeckých volbách. „Plán ECB na oživení ekonomiky a růst inflace se rozpadá jak domeček z karet. Pikantní je, že řecké akcie padají o 6 %. Pamatujete, jak tento týden – jen dny před touto událostí - některé zvučné americké investiční banky doporučovaly nákup řeckých akcií, protože prý jsou za babku? Nyní mají ti, kdo poslechli, ‚nečekané‘ ztráty. A asi bude hůř… Řecké dluhopisy jsou v tuto chvíli jen navoněný odpad. Bez ECB ale nemají skoro žádnou hodnotu,“ uzavírá Pikora.