Paříž - Francouzský ministr financí Michel Sapin podpořil vyjednání nové dohody mezi Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli. Francie je prý připravena nové řecké vládě pomoci, uvedl Sapin po skončení schůzky se svým řeckým protějškem Janisem Varufakisem v Paříži. Zároveň ale odmítl odmazání dluhu. Varufakis po jednání prohlásil, že by mělo být splácení dluhu navázáno na schopnost Řecka obnovit ekonomický růst.
Francie podpořila novou dohodu Řecka o splácení dluhu
Atény mají podle Sapina právo na to mít obavy ze zátěže, kterou pro ně znamená řecký dluh. Legitimní je i to, že hledají řešení, jak ho snížit. Jakákoliv nová dohoda o splácení by prý měla vzít v úvahu rozsah strukturálních reforem, které má země v plánu. „Řecko potřebuje růst, investice jsou klíčové jak pro Řecko, tak i pro Evropu,“ dodal Sapin. Francouzský ministr také zdůraznil, že Řecku náleží místo v eurozóně.
Zároveň ale vyloučil odmazání části dluhu: „Cokoli, co dokáže snížit dluhové zatížení Řecka, je vítáno … nemluvíme tu ale o smazání dluhu,“ prohlásil francouzský ministr. To by totiž znamenalo, že namísto řeckého daňového poplatníka by to byl evropský či francouzský, který by to musel zaplatit, dodal.
Varufakis: Řecko odmítne miliardy ze záchranného programu
Řecký ministr Janis Varufakis během tiskové konference oznámil, že má v plánu navštívit Berlín a jednat se svým německým protějškem. Stejně tak plánuje jet do Frankfurtu k jednání s Evropskou centrální bankou (ECB). Ve svém prohlášení zároveň vyloučil, že Řecko přijme další mezinárodní pomoc. „Byli jsme zvoleni, abychom ukončili tuto závislost,“ dodal Varufakis.
Řecký ministr také zopakoval, že chce země zaplatit veškeré peníze, které dluží, nicméně za jiných podmínek. „Bude-li mít Řecko čas do konce měsíce, může připravit detailní návrhy a pak do šesti týdnů dosáhnout rozumné dohody s věřiteli,“ prohlásil řecký ministr. Během těchto rozhovorů o řeckém dluhu s evropskými partnery prý už země nebude žádat o žádné další půjčky.
V rozhovoru pro dnešní vydání řeckého nedělníku To Varufakis zdůraznil, že politika tvrdých úspor, vnucená mimo jiné i Aténám výměnou za mezinárodních záchranný program pro jejich rozpočtový systém, „je špatná pro celou Evropu“. „Nezapomínejme, že tohle všechno není jen řecká krize. Máme tu Itálii, jejíž dluh je neudržitelný, Francii, které dýchá deflace za krkem, i Německo, které vstoupilo do deflace,“ upozornil řecký ministr.
Řecká vláda, kterou po vítězství v parlamentních volbách před týdnem ovládla levicová strana SYRIZA, dala několikrát najevo, že nemíní pokračovat v nynější formě mezinárodního záchranného programu. Včera oznámil nový premiér Alexis Tsipras, že prý země brzy dosáhne nové dohody s věřitelskými zeměmi eurozóny. Zároveň také ujišťoval, že země splatí své dluhy Evropské centrální bance (ECB) a Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a „brzy“ dosáhne dohody s věřitelskými zeměmi eurozóny.
Řecko je od roku 2010 závislé na mezinárodní finanční pomoci a stále ho tíží obří dluh, který dosahuje asi 175 % hrubého domácího produktu. Země je bez přístupu na mezinárodní dluhopisové trhy – ze záchranného programu měla obdržet posledních splátku ve výši 7,2 miliardy eur, jenže nová levicová vláda už v programu pokračovat nechce. Atény přitom musí už na konci února splatit dlužnou částku ve výši zhruba 2,3 miliardy, deset miliard eur pak mají splatit v létě.