Místo prolomení limitů nabízí Sobotka sociální fond

Praha – Regionům postiženým útlumem těžby hnědého uhlí by mohl pomoci sociální fond. Peníze by čerpal z vyšších poplatků za vytěžené uhlí. Po setkání se starostkou Litvínova Kamilou Bláhovou (ANO) a starostou Horního Jiřetína Vladimírem Buřtem (SZ) to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Oba starostové podporují zachování limitů v současné podobě, naopak ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) pravděpodobně navrhne jejich částečné prolomení. Odbory by nejraději limity zrušily úplně.

„Domnívám se, že by vláda měla zřídit sociální fond, který by financovala z navrhovaného zvýšení poplatků z vytěženého uhlí tak, aby tyto prostředky mohly být použity na podporu nových pracovních míst v regionech postižených útlumem těžby,“ prohlásil Sobotka po jednání se starosty dotčených obcí.

„Zřízení tohoto fondu by mohlo pomoci snížit sociální napětí mezi horníky, kterým hrozí propouštění v případě, že se limity neprolomí,“ doufá premiér. Vláda by podle něj měla umožnit částečnou těžbu pro potřeby energetiky, zejména teplárenství. Současně by ale měla najít takové řešení, které by nevyžadovalo bourání vesnic nebo částí měst.

Těžaři nyní odvádějí 1,5 % z tržní ceny uhlí. To se zřejmě ještě letos změní. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhoval loni v dubnu zvýšit poplatek desetinásobně. Mládek ale nejspíš předloží vládě návrh s dvojnásobným navýšením, tedy na 3 %. Nově má také platit, že sazby se budou určovat vládním nařízením, nikoliv zákonem.

V současné době jde z těžebních poplatků 75 % obcím a 25 % státu. Předloni obce získaly z poplatků zhruba 450 milionů korun, státní rozpočet pak 150 milionů (ze samotné těžby hnědého uhlí to bylo 200 milionů, resp. 66 milionů). Resort průmyslu počítá s tím, že nová pravidla ponechají obcím zhruba stejné množství peněz. Co se vybere navíc, tak půjde do státního rozpočtu.

Podobný názor má i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) odmítá jakékoliv prolomení limitů. Podle něj to není potřeba, protože většina uhlí se v Česku mění na elektřinu, která se stejně vyváží.

Horní Jiřetín: Demonstrace za zachování těžebních limitů
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

Rozhodnutí o budoucnosti těžebních limitů považuje Sobotka za důležité. „Chci proto ještě před tím diskutovat se všemi zainteresovanými stranami a seznámit se s jejich pohledem na tuto problematiku,“ avizoval předseda vlády. V příštích dnech se chce sejít s primátorem Mostu a rovněž se zástupci horníků a krajské tripartity Ústeckého kraje. V pondělí bude o úpravě limitů jednat rovněž celorepubliková tripartita.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) představil čtyři varianty toho, jak s limity naložit. Kromě úplného zachování, nebo naopak úplného prolomení jsou ve hře dvě částečná řešení. Buď se limity prolomí jen na dole Bílina patřící společnosti ČEZ, nebo na Bílině a částečně na dole Československé armády (ten patří společnosti Severní energetická). Tato varianta, kterou ministr včera podpořil, by ovšem znamenala zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně. Doporučení by měl Mládek kabinetu předložit do konce března.

4 možné varianty dalšího osudu těžebních limitů

  1. Ponechání limitů v současném rozsahu (bez bourání sídel)
  2. Částečná úprava limitů na dole Bílina (bez bourání sídel)
  3. Malé prolomení – částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA (vyžaduje zbourání části Horního Jiřetína)
  4. Úplné prolomení limitů (vyžaduje zbourání celého Horního Jiřetína, hrana těžební jámy by se dostala až na kraj Litvínova)

Za zachování limitů se ve středu uskutečnila v Horním Jiřetíně demonstrace; zúčastnilo se jí asi 250 lidí (více zde). „Budeme bojovat všemi dostupnými právními prostředky. Věřím tomu, že to nedojde tak daleko, aby bylo nutno sáhnout i k nějakým projevům občanské neposlušnosti. Moc si přeji, aby k tomu nedošlo. Ale samozřejmě budeme Horní Jiřetín hájit,“ zopakoval po jednání s premiérem starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (SZ).

V Praze naopak ve čtvrtek demonstrovalo asi 700 horníků, kteří požadovali úplné prolomení limitů. Jinak podle nich hrozí zvýšení nezaměstnanosti v regionu a v celé zemi růst ceny tepelné energie (více zde).

Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách zaručující městům a obcím, pod nimiž je uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. Stanovila je vláda v roce 1991 (o historii těžby uhlí na severu Čech se dočtete zde).

Komu patří uhlí, které leží „za limity“?

Důl ČSA - Severní energetická

  • Majiteli Severní energetické jsou finančníci Pavel Tykač (podle databáze Prodata ovládá 40 procent), Jan Dienstl (30 procent) a Tomáš Fohler (30 procent).
  • Na dole ČSA zbývají zásoby hnědého uhlí v objemu zhruba 20 milionů tun (pokud se nastavení limitů nezmění, měl by skončit kolem roku 2022). Za limity těžby se nachází dalších 750 milionů tun uhlí, které by podle jednoho z akcionářů Jana Dienstla umožnily prodloužit životnost dolu o 150 let.
  • Firma měla ještě nedávno zhruba 900 zaměstnanců, kvůli útlumu těžby ale desítky lidí propustila. V roce 2013 vytěžila 3,4 milionu tun hnědého uhlí (o rok dříve to bylo 4,4 milionu). Předloni utržila zhruba 5,529 miliardy korun a vykázala čistý zisk přes miliardu.

Důl Bílina - Severočeské doly

  • Severočeské doly jsou největším producentem hnědého uhlí v ČR. Kromě Bíliny těží také v dolu Nástup Tušimice mezi Chomutovem a Kadaní. Jejich majitelem je státní energetický gigant ČEZ.
  • Bez prolomení limitů by podle Severočeských dolů byla těžba v Bílině ukončena kolem roku 2035. Prolomení limitů, za kterými leží až sto milionů tun uhlí, by údajně vedlo k prodloužení životnosti dolu o patnáct až dvacet let. Důl Bílina je s hloubkou přes 200 metrů vůbec nejhlubším v mostecké pánvi (nejnižší bod leží mírně pod úrovní hladiny Baltského moře).
  • Firma má na 3 000 zaměstnanců, v roce 2013 vytěžila 23,68 milionu tun hnědého uhlí (na podobné úrovni se těžba pohybovala i v předchozích letech). V roce 2013 utržil podnik 12,3 miliardy korun a vykázal čistý zisk 2,7 miliardy korun.