Bratislava - Český prezident Václav Klaus dnes Slovákům vzkázal, že jejich plány na zavedení eura v roce 2009 nemusejí zemi přinést jen výhody. Po setkání se svým protějškem Ivanem Gašparovičem, které se uskutečnilo v rámci Klausovy dvoudenní návštěvy Slovenska, český prezident prohlásil, že slovenské plány na přijetí společné evropské měny považuje za příliš odvážné. Kandidát na českého prezidenta Jan Švejnar si naopak myslí, že slovenské plány jsou realistické a pro zemi výhodné.
Slovenské plány na euro v roce 2009 jsou podle Klause moc odvážné
„Jako ekonom si myslím, že zavedení eura v roce 2009 přinese Slovensku především výhody. Považuji slovenské plány na přijetí společné evropské měny za realistické a uvážené,“ řekl Švejnar. Pozitivní zkušenost Slovinska se zavedením eura podle něj nasvědčuje tomu, že i Slovensko si povede s eurem velmi dobře. „Nový postoj ČR oddalující přijetí eura je poměrně riskantní, a to zvláště pro české výrobce,“ dodal Švejnar.
„Jako ekonom, ne jako prezident, si myslím, že je to příliš odvážný krok. Ale je to na vás,“ řekl Klaus. Podle něj je Česká republika v záležitosti budoucího přijetí eura opatrnější a uvědomuje si i výhody zachování vlastní měny.
Český prezident sice Slovensku popřál, aby si zachovalo vysoký hospodářský růst i po přijetí eura, ale zároveň varoval před některými riziky. „Předpokládám, že slovenští ekonomové a politici udělali velmi dobré propočty a jsou přesvědčení o tom, že učinit takový krok je správné,“ uzavřel Klaus.
Gašparovič plány slovenské vlády obhajoval. „Odvážnému štěstí přeje, pane prezidente,“ reagoval s úsměvem na skeptické Klausovy poznámky. „Když se skočí, musím vědět, kam dopadnu,“ kontroval zase český prezident.
Česko původně odhadovalo, že se mu podaří zavést euro v roce 2012. Aktualizovaný konvergenční program však se žádným datem nepočítal a guvernér centrální banky Zdeněk Tůma nedávno odhadl, že Česko by mohlo přijmout evropskou měnu v roce 2019.
Vláda slovenského premiéra Roberta Fica a Národní banka Slovenska plánují zavést euro od začátku roku 2009. Slováci ale mají podle nejrůznějších průzkumů ke společné evropské měně poměrně zdrženlivý postoj.
Státníci mluvili také o nové reformní smlouvě Evropské unie, kterou zástupci „sedmadvacítky“ schválili loni v prosinci a kterou nyní čeká ratifikace v obou národních parlamentech. Klaus sice na adresu smlouvy pronesl několik kritických poznámek (kupříkladu otazníky podle něj budí přesun kompetencí z národních států do Bruselu či změny hlasovacího systému na většinový), dodal však, že nebude bránit ratifikaci, protože vláda se smlouvou souhlasila.
Při rozhovoru došlo i na zrušení hraničních kontrol v rámci vstupu zemí do schengenského prostoru. „Dobře víme, že Schengen přináší mnohé pozitivní efekty občanům našich zemí… Víme však, že uvolňuje cesty po velkém kontinentu i lidem, o nichž si právě nemyslím, že si to zaslouží,“ poznamenal.
Klause na Slovensku dnes ještě čeká diskuse s maturanty a v pátek návštěva zámku v Topoľčiankách, který býval letním sídlem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.