Přijetí eura je podle národního koordinátora politickou záležitostí

Praha - Zavedení společné evropské měny je podle národního koordinátora pro přijetí eura Oldřicha Dědka politická záležitost. Jeho oddalování by však podle dalších odborníků nemělo trvat do nekonečna. Kdyby se totiž Česko výrazně opozdilo za okolními státy, mohlo by to znamenat odliv zahraničních investic ze země.

Rozhodnutí o konkrétním termínu zavedení eura spočívá podle Dědka v rukou vlády. „Na tom se musí vláda dohodnout. Pokud se domnívá, že není k tomuto termínu schopná vytvořit věcné předpoklady tak, jak o tom hovořila přijatá eurostrategie, lze pochopit, že z důvodů větší obezřetnosti se ten termín doposud nestanovil,“ prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi. Reagoval tak na slova premiéra Mirka Topolánka, který považuje rok 2012 jako termín pro přijetí společné evropské měny za nereálný. Topolánek to zdůraznil v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce.

Pokud bude Česká republika termín přijetí eura nadále oddalovat, reálně hrozí, že zůstane jediným osamoceným ostrůvkem uprostřed eurozóny. Zda se tak opravdu stane, v současnosti není jasné. Například Slovensko chce na euro přejít už v roce 2009, ohrožuje ho však rostoucí inflace. V Polsku se naopak zatím neví, jak se k tomuto problému postaví nová polská vláda. Maďarsko netuší, kdy a jak se tamním politikům podaří vyřešit současné fiskální problémy. „Pokud by se vědělo, že bychom byli tím jediným, kdo by zůstával bez společné měny, tak by asi mělo být k zamyšlení pro naše politiky, zda by se pro věc eura nemohlo dělat něco více,“ řekl Dědek.

Podle analytika společnosti Patria finance Davida Marka by to, že Česko přijme euro později než okolní státy, krátkodobě neměl být problém. Pokud by však tento stav trval déle, mohlo by to pro Českou republiku znamenat negativní hodnocení investorů, což by se mohlo promítnout jak v obchodních vztazích, tak i v úvahách o alokaci investic v rámci Evropy.

Po brzkém zavedení eura volají především exportéři. Sílící koruna totiž zdražuje české výrobky v zahraničí. Přechod na euro by ale podle Marka tento problém nevyřešil. „Předčasné přijetí eura by nevedlo k zastavení posilování koruny. Pouze by to nebylo vidět v nominálním kurzu, ale vzniklo by riziko, že reálně bude koruna posilovat skrze vyšší inflaci a tedy přes vyšší mzdové požadavky a vše by se vrátilo do současných kolejí. Tudíž posilování eura neřeší problém současného rychlého posilování koruny,“ míní.

Euro jako společnou evropskou měnu začalo používat v roce 1999 dvanáct z patnácti zemí tehdejších členů Evropské unie. Jako hotovostní měna funguje od roku 2002. Třináctou zemí eurozóny se od začátku roku 2007 stalo Slovinsko.

Pro přijetí společné měny je třeba, aby členský stát EU splňoval takzvaná nominální konvergenční kritéria. Ta mimo jiné nařizují maximální míru inflace nebo výši vládního dluhu. Česká republika má v současnosti problémy pouze s plněním kritéria stability veřejných rozpočtů. Hrozí však, že by v blízké budoucnosti mohla přesáhnout také maximální povolenou hodnotu.