Praha - Za dva měsíce působnosti insolvenčního zákona usilovalo o vyhlášení osobního bankrotu už 350 lidí. Soudy vyhověly jen 50 z nich. Za odmítnutím žádosti často stojí špatně vyplněné formuláře a nedoložení potřebných potvrzení. Začínají se proto ozývat hlasy, volající po změně zákona.
Insolvenčního zákona využilo už 350 lidí, má ale mezery
Dlužník, který již nemůže splácet své dluhy a usiluje o vyhlášení osobního bankrotu, musí ve lhůtě sedmi dnů předložit soudu přehled o příjmech a majetku rodiny, doložit souhlas věřitelů a navíc ještě zaplatit padesát tisíc korun jako zálohu na výdaje spojené se soudním řízením. Tento postup je ale pro většinu lidí neschůdný. „Pro dlužníky to je neřešitelná situace, protože oni peníze nemají, a proto požádali o oddlužení. Tady vidíme prostor pro to, aby se legislativa nějakým způsobem změnila,“ podtrhl Karel Suchý z Poradny při finanční tísni.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil ale zákonná ustanovení obhajuje a nepovažuje doložení potvrzení a zaplacení požadované částky za zbytečné nebo neschůdné. V zahraničí je podle něj podobný postup běžný. Dojít by mohlo pouze k drobným změnám. „Lze uvažovat například o prodloužení lhůt, v rámci kterých má občan doplnit svůj návrh,“ nastínil v rozhovoru pro ČT24.
Zadluženost českých domácností stále narůstá. Na konci letošního ledna se vyšplhala na 735,4 miliardy korun, oproti loňskému prosinci tak dluhy vzrostly o více než 9 miliard korun. Ruku v ruce s tím se zvyšuje i počet rizikových úvěrů, jejichž celkový objem dosahuje zhruba 110 miliard korun. Vysokou měrou se na jeho nárůstu podílí nízkopříjmové rodiny, které se často kvůli obtížím se splácením dostávají do dluhové pasti.
Vydáno pod