Praha – Pomoc okolnímu světu, především pak chudým lidem v Mexiku, nabízí tzv. mikroúvěr, který je podporovaný českými investory. V rámci internetového projektu myElen.com tak může každý vložit své úspory do podpory drobného podnikání mexických živnostníků. I když návratnost půjček je téměř 98 procent, investice s sebou samozřejmě nese rizika.
Češi mohou investovat do chudých Mexičanů
K zakladatelům projektu patří i ekonom Pavel Kohout, který dříve pracoval jako poradce dvou ministrů financí. „Hlavní myšlenka je taková, že lidem, kteří jsou příjemci pomoci, nedá nikdo nic zadarmo. Podle zkušeností se ukazuje, že když se rozdává finanční pomoc, není to efektivní, lidé si na to zvyknou a přestanou pracovat,“ říká ekonom.
Pavel Kohout také vysvětluje, proč riziko nesou lidé poskytující mikroúvěry a ne banky: „Vzpomeňte si, jak to bylo v devadesátých letech s českými bankami, ty také raději půjčovaly velkým podnikům a méně ochotně půjčovaly drobným klientům, protože s nimi je více práce. S mikrofinančními klienty je skutečně hodně práce. Je nutné je navštěvovat na venkově, je nutné za nimi jezdit… Teprve v poslední době si banky uvědomují, že je to obrovský a doposud nevyužitý trh.“
Mikrofinance fungují mimo Mexiko i v ostatních státech, původem jsou z Bangladéše, rozšiřují se v Indii a jiných asijských zemích a nyní se rozmáhají v Latinské Americe. Zajímavým faktem je, že převážnou většinu klientů mikrofinančních institucí tvoří ženy. „Například tato pěstitelka rajčat z mexického státu Guanajuato začínala prakticky s nulou. Dnes má několik skleníků a stala se z ní úspěšná podnikatelka,“ poukazuje na jednu z fotek klientů ekonom Kohout.
„Tento systém především obchází vlády, to znamená, že obchází ten nejnákladnější a nejméně efektivní článek řetězu. Lidé investují prostřednictvím organizace, která přímo pracuje s lidmi, kteří jsou příjemci financí. Není to tak, že by si tito lidé mohli dovolit nesplácet, jsou dosti disciplinovaní. To znamená, že se nejedná o rozdávání peněz zadarmo,“ dodává Pavel Kohout.