Brusel - Vrcholný summit Evropské unie v Bruselu, na kterém prezidenti a premiéři členských zemí jednali o novém energeticko-klimatickém balíčku, dnes končí. Státníci se včera podle očekávání nedohodli na konkrétní podobě projednávaných opatření, která mají přispět k boji s klimatickými změnami. V souvislosti s tím dnes politici vyjádřili obavy z odchodu průmyslových podniků na Východ, to se zdá hlavním důvodem neschválení současného návrhu. V závěrečné zprávě Summitu se Unie zavázala k dohodě na detailech společného postupu do konce tohoto roku.
Unie se na společných postupech ochrany klimatu dohodne do konce roku
Klíčový tak nejspíš bude říjnový Summit. V něm by se měly vyjasnit nesrovnalosti v nejpalčivější otázce obchodování s emisními povolenkami. Dnes státníci vyjádřily obavy nad fungováním průmyslu a strach z přesunu výrob na Východ. Tradiční průmyslové země v čele s Německem zatím současný návrh dál nepostoupily. Jediným výsledkem jednání je tak pouze potvrzení dosavadních závazků, které unie schválila před rokem.
„Nejdůležitějším bodem, na kterém jsme se shodli, je to, že všechna jednotlivá témata jsou vzájemně propojená. Vnitřní trh s energií, otázka energetické bezpečnosti, potřebnost obnovitelných zdrojů i boj s klimatickými změnami,“ uvedl předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
Evropská unie se loni v březnu zavázala, že do roku 2020 zvýší podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě o 20 procent a o pětinu sníží emise skleníkových plynů. K tomu má producenty škodlivin přimět nový systém přidělování emisních povolenek. Dnes je průmyslové podniky dostávají zdarma, od roku 2013 by si je měly kupovat v aukcích.
S touto částí návrhu nesouhlasí celá řada průmyslových podniků, ale i členských států, které se obávají o osud svého těžkého průmyslu. Český ministr průmyslu a obchodu Martin Říman navíc varuje před skokovým zvýšením cen elektřiny. Premiér Mirek Topolánek proto na summitu přesvědčoval své politické kolegy o tom, aby náběh kupování emisních povolenek byl od roku 2013 do roku 2020 postupný, chce se tak vyhnout náhlému zavedení opatření. „Zatím jsme se shodli na přístupu k problému, ne na nástrojích,“ uvedl po Summitu Mirek Topolánek.
Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra odmítá, že by česká delegace lobovala v Bruselu za zájmy energetické společnosti ČEZ. „Chceme dosáhnout toho, že boj proti klimatickým změnám nebude likvidační pro český průmysl a české hospodářství vůbec,“ řekl v rozhovoru pro dnešní Dobré ráno. Česká republika bude podle Vondry prosazovat zohlednění energeticky náročného průmyslu.
Vondra také připustil, že podpoří francouzské úsilí o zařazení výroby elektřiny z jádra mezi ekologicky čisté způsoby získávání energie. V Evropě v současnosti dochází k renesanci jaderné energetiky. Česká vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala, že nebude zvyšovat počet jaderných bloků v zemi.
O překvapení se postarala německá kancléřka Angela Merkelová, když zpochybnila datum, z něhož by měla unie při výpočtech o snižování emisí vycházet. Zatímco EU navrhuje jako referenční rok 2005, Merkelová by raději vycházela z hodnot roku 1990. Podle ní by to snížilo dopady na ekonomiky unijních nováčků, kteří jsou ve snižování emisí úspěšnější než staré členské státy.