Evropské energetické fórum má přesvědčovat o jádru

Praha - Cílem fóra, které budou střídavě pořádat Česko a Slovensko a dnes jej hostila Praha, je otevřít diskuzi o příležitostech a rizicích jaderné energetiky v zemích EU. Účast předsedy Evropské komise Josého Barrosa by mohla být signálem rostoucí náklonnosti Evropy k jaderné energetice.

„Dohodli jsme se na společné střídavé organizaci tohoto fóra se Slovenskem a jsem za to moc rád,“ uvedl shrnutí závěrů prvního dne fóra předseda vlády České republiky Mirek Topolánek. Cílem je dle něj otevřít základní diskuzi o příležitostech a rizicích jaderné energetiky v zemích EU. „Otázkou je, jak se nám podaří přeměnit diskuzi v realizaci,“ těší se Topolánek. A hned nabídl první koncept. Podle Topolánka by se na fóru mělo diskutovat vedle nynějšího cíle Evropské unie do roku 2020 také o cíli do roku 2030. „Tedy 60 procent výroby elektrické energie v Evropské unii z neemisních nebo nízkoemisních zdrojů, obnovitelných, případně nukleárních. To je velmi ambiciózní cíl,“ řekl.

„Ještě nedávno se o podporovatelích jaderné energie hovořilo jako o čarodějnicích, dnes je naše diskuze podporována nejvyššími orgány EU a všem je nám jasné, že bez jaderné energie se neobejdeme,“ vyjasnil postoj Slovenska předseda vlády Robert Fico. „Slovensko plně podporuje jadernou energetiku,“ připomenul. „Byli jsme exportéry energie, teď díky nešťastnému rozhodnutí předchozí vlády, zavřít dva zdravé bloky jaderné elektrárny, jsme nuceni dovážet 20 procent požadované spotřeby. Doufám, že evropské jaderné fórum nebude jen slavnostním sezením, ale že bude mít i reálné výstupy,“ uzavřel Fico.

„Problém je, že EU a Evropa nemá jasno, jakým směrem se v energetice ubírat. Země si uvědomují, že jsou značně závislé na Rusku, ale i na dalších producentech,“ nastínil současný nejpalčivější problém v oblasti energetiky politolog Jan Kubáček. „Společná evropská politika chybí,“ přidal se politolog Michael Romancov. „U nás se k jádru stavíme víceméně pozitivně, politicky je ale další rozvoj jaderné energetiky obtížně prosaditelný,“ dodal Kubáček.

„Jelikož není EU schopna vyvinout jednotný tlak na zdrojové země, stává se rukojmím surovinově bohatých zemí. Je tu mix zemí, které mají zájem nadále rozvíjet jaderný program, např. Francie, Finsko, pozitivně je jádru nakloněna i velká část bývalého východního bloku, naopak nejvíce proti jádru brojí Rakušané,“ shodli se oba řečníci ve Studiu ČT24.

Předseda Evropské komise José Barroso zdůraznil, že závisí na každém
členském státu Evropské unie, jaký poměr mezi energiemi si zvolí a zda si zvolí jadernou energii. "Není to byznys Evropské komise. Respektujeme
odlišné postoje jednotlivých zemí," vzkázal. Společná evropská jaderná politika je tak, zdá se, v nedohlednu. 

Vydáno pod