Začíná summit FAO v Římě, vyřeší potravinový problém?

Řím - Dnes začíná summit Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO). Do pátého června má navrhnout řešení současné světové potravinové krize. Konference proběhne na nejvyšší úrovni, zahájí ji generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Účast přislíbilo více než padesát světových státníků, mezi nimi i kontroverzní prezidenti Mugabe, Ahmadínedžád a Chávez. Robert Mugabe má do Evropské unie zakázaný vstup, výjimku jsou právě summity OSN.

Překročí FAO svůj stín?

OSN má ze své podstaty silný mandát k vyřešení potravinové krize. Její organizace FAO je však dlouhodobě kritizována jako nákladná a neefektivní. Výsledky v podobě rozvoje zemědělství států třetího světa FAO nepřináší. Senegalský prezident již dokonce požádal o její zrušení.

Účast na nadcházejícím summitu však přislíbil i generální tajemník OSN Pan Ki-mun a spolu s ním mnoho světových státníků. Do jednání jsou proto vkládány velké naděje. Mají se probírat otázky růstu cen potravin, ale i globálního oteplování a podpory biopaliv, které na dostupnost potravin mají také zásadní vliv. Poslední zpráva FAO připouští, že biopaliva přinášejí jistá rizika, hlavní příčinou současné potravinové krize však podle organizace nejsou.

Experti odhadují, že nedostatkem potravin aktuálně trpí ve světě 850 milionů lidí, z nichž 820 milionů žije v rozvojových zemích. Od generálního tajemníka se proto očekává výzva k okamžité finanční pomoci nejhůře postiženým oblastem a návrh opatření, která zastaví růst cen potravin.

Podle Šimona Pánka ze společnosti Člověk v tísni by summit měl rozlišit mezi krátkodobými a dlouhodobými problémy. Měl by přinést plán intenzifikace zemědělství, především v rozvojových zemích. Státy by měly podporovat drobné farmáře, rozvinuté země by měly zvážit dotace za neosetí ploch a odstranit obchodní bariéry.

„I kdyby se  to podařilo, je třeba řešit okamžitou krizi, než zemědělci vykryjí díry na trhu,“ upozorňuje Pánek. Summit by proto měl uvolnit prostředky na humanitární pomoc nejvíce postiženým regionům. Aktuální potravinová krize, způsobená souhrou několika faktorů, by podle Pánka neměla trvat déle než dva roky.

Dorazí i „osa zla“

Na konferenci přijede i několik kontroverzních státníků, které by Evropa jindy než na summitu OSN zřejmě nepřijala. Do Říma má dorazit íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, bude to jeho vůbec první cesta do zemí západní Evropy ve funkci hlavy státu. Přijede také venezuelský prezident Hugo Chávez.

Pozornost zatím poutá prezident Zimbabwe Robert Mugabe, který do Říma již dorazil. Podniká první zahraniční cestu od březnových parlamentních voleb, v nichž poprvé od roku 1980 zvítězili jeho odpůrci. Před šesti lety mu Evropská unie oficiálně zakázala vstup na své území, toto omezení se však nevztahuje na akce pořádané OSN.

„Mugabeho názory na rostoucí ceny potravin jsou očekávány zejména proto, že sám zavedl ekonomiku Zimbabwe do dramatického nedostatku a závratné inflace,“ uvedla spolupracovnice ČT Vědunka Lunardi. Za posledních osm let změnil Zimbabwe z jednoho z největších afrických producentů potravin na stát zcela závislý na humanitární pomoci. Jeho přítomnost na summitu proto odsoudil britský premiér Gordon Brown. Britského premiéra Mugabe na mezinárodních konferencích pravidelně kritizuje.

Chystají se také bilaterální schůzky

Některé hlavy států projevily vůli sejít se s Benediktem XVI. Ten však nepřijme nikoho, jelikož státníků je příliš mnoho. Nesetká se ani italský premiér s íránským prezidentem. Berlusconi schůzku odvolal kvůli prohlášení íránského ministra zahraničí o blízkém konci Izraele.

Ahmadínedžád se setká alespoň s italskými průmyslníky. Během summitu proběhne také očekávaná schůzka francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho s italským premiérem Silviem Berlusconim.

Vydáno pod