Praha - Ekologové opět upozorňují na přemrštěnou cenu českých dálnic. Sdružení Ekologický právní servis (EPS) a Oživení dnes zveřejnila rozbor cenových analýz, které si nechalo vypracovat ministerstvo dopravy. Ten dokumenty ministerstva zpochybňuje. Výstavba českých dálnic se údajně prodraží daleko víc než v sousedním Německu nebo Rakousku.
Ekologové zpochybňují tvrzení ministerstva, dálnice jsou prý předražené
Ekologové ostře kritizovali především studii společnosti IBR Consulting, kterou si objednalo Ředitelství silnic a dálnic. Studie srovnávala náklady na stavbu hradecké D11 se zahraničními stavbami. Jednoznačně z ní vyplývá, že v Česku se staví levněji než v Rakousku. D11 je údajně o 17 procent levnější než srovnatelné dálnice u jižních sousedů. Ekologové poukazují na fakt, že studie srovnávala vysoutěženou cenu a nikoliv skutečnou cenu po dokončení stavby. IBR prý navíc není nezávislá firma, neboť její mateřská společnost Valbek pro ŘSD zpracovává projekty dálnic.
Podle ekologů jsou zavádějící i všechny ostatní studie a data, které si nechalo zpracovat ministerstvo dopravy a z kterých vychází, že průměrné náklady na kilometr české dálnice se výrazně neliší od srovnatelných úseků v zahraničí. Za důvěryhodný zdroj naopak EPS označil Národní kontrolní úřad, podle kterého jsou české dálnice dražší než například německé.
Argumenty ekologů podporuje také srovnání, které před časem provedly Hospodářské noviny. Zaměřily se v něm na českou dálnici D8 od Ústí nad Labem k německé hranici a norský úsek E 39 z Trodheimu k západnímu pobřeží státu. Zatímco norská vláda zaplatila za jeden kilometr silnice v komplikovaném terénu a s množstvím tunelů v přepočtu 252 milionů korun, o poznání méně náročná stavba v Česku vyšla na 520 milionů korun. Podobně nevýhodně pro Českou republiku vychází i porovnání české D8 s navazující německou A17. Němci zde za stejnou cenu postavili téměř dvojnásobný dálniční úsek.
Ministerstvo dopravy se zase odvolává na průzkum Eurostatu, podle kterého je finanční náročnost výstavby českých dálnic na úrovni zhruba 75 procent průměru Evropské unie. Podle analýzy ČVUT stojí kilometr české dálnice od 180 milionů do 340 milionů korun. To je však pouze základní cena, ve které nejsou započítány například náklady na výkup pozemků. Podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky jsou případné vyšší náklady často způsobeny obstrukcemi ochranářských sdružení a lokálních nátlakových skupin.
Ekologové naopak za vyšší konečnou cenou vidí především neexistenci konkurence na straně stavebních firem. Ty údajně vytvářejí účelová sdružení a díky nim stále vyhrávají výběrová řízení. S podobnou tezí přišla nedávno i britská firma Mott MacDonald, podle které by za vysokou cenou dálnic mohla být kartelová dohoda stavebních firem.