Veřejné zakázky v českých městech jsou neprůhledné, pražskému magistrátu to nevadí

Praha - Veřejné zakázky zadávané městskými samosprávami jsou často netransparentní a špatně chráněné před manipulacemi. Průzkum, z něhož znepokojivé informace vyplývají, provedlo v bývalých 71 okresních městech občanské sdružení Oživení. Velký problém představují zejména takzvané zakázky malého rozsahu, které však mohou dosahovat i milionové hodnoty.

Regionální zakázky nejsou kontrolované

Na rozdíl od zakázek na státní úrovni, na které dohlíží Nejvyšší kontrolní úřad, chybí regionálním tendrům nezávislý dohled. Velký objem zde navíc tvoří zakázky malého rozsahu, které nejsou regulovány zákonem, dochází také k užšímu propojení politických a úředních úkonů.

Martin Kameník ze sdružení Oživení tvrdí, že města při zadávání drobných zakázek často neumožňují otevřenou soutěž a v lepších případech zveřejňují pouze informace o vyhlášení zakázky, nikoli však další informace o soutěži a výsledku zakázky.

Hodnocení městských samospráv bylo provedeno na základě pravidel, jimiž se při zadávání zakázek řídí. Ta byla shledána velmi nedokonalými, a to i ve městech, která se v žebříčku umístila nejlépe. Jednookým mezi slepými je Plzeň, která žebříček vede s pouhými 3,8 body z deseti. Následují Písek a Jindřichův Hradec s 3,3 body.

Nejhůře ze srovnání vychází Beroun, Tábor, Česká Lípa, Kroměříž či Litoměřice. Zde nejsou malé zakázky pod kontrolou vůbec. Za malé se přitom považují i stavební zakázky do šesti milionů korun. Sdružení Oživení vydalo vzor interních pravidel pro zadávání veřejných zakázek a vyvinulo speciální webovou aplikaci pro přehledné zveřejňování všech klíčových informací o veřejných zakázkách.

Problémy se týkají i Prahy

Praha se v žebříčku sice umístila v horní polovině, ale zakázky na magistrátu v pořádku rozhodně nejsou. Společnost Deloitte, která prověřila 159 veřejných zakázek zadávaných v letech 2004 až 2005 hlavním městem, zjistila, že z nich bylo 140 zadáváno bez veřejné soutěže. „Hlavními zjištěnými nedostatky byly nadměrné množství víceprací a příliš velká důležitost podružných smluvních kritérií, jako například smluvních pokut,“ shrnuje Tomáš Kramár z Oživení.

Znepokojivě působí i aktivity samotného primátora Pavla Béma. Ten se od ledna vyjadřuje k nejrůznějším tématům nikoli pouze prostřednictvím svého tiskového servisu, ale i pomocí videorozhovorů, které pravidelně poskytuje téměř neznámému internetovému projektu „Moje nová televize“. Na oficiálních stránkách města www.mesto-praha.cz je na něj odkaz na dvou místech.

Praha se přitom chystá vypsat výběrové řízení na nový videoportál. Firma Computer Equipment, která za projektem „Moje nová televize“ stojí, se ho podle slov svého televizního ředitele Aleše Málka hodlá zúčastnit. Oproti dalším zájemcům bude zřejmě ve velké výhodě, na magistrátu už jejich technologie znají.

Zástupci magistrátu podle vlastních slov často přímo oslovují společnosti, se kterými už mají dobřé zkušenosti. „Je to běžná praxe a neukazuje se, že by kolem toho byly problémy,“ říká předseda kontrolního výboru pražského zastupitelstva František Hoffman. Právě bezproblémovost tohoto způsobu provádění výběru je podle kritiků zarážející.