Ropný kartel učinil vstřícné gesto vůči průmyslovým zemím, které jsou znepokojeny rychle ubývajícími zásobami paliv a dopadem vysokých cen ropy na své ekonomiky. Na zvýšení těžební kvóty tlačily zejména Spojené státy, které si od poklesu cen suroviny slibují oživení krizí zasažené ekonomiky. K jakému rozhodnutí státy OPECu ale dospějí zůstávalo po celou dobu trvání jednání tajemstvím.
„Všechno leží na stole, ale zatím neexistuje žádná dohoda,“ řekl před zahájením konference venezuelský ministr pro energii a ropu Rafael Ramirez. Zvýšení dodávek podporovala zejména Saudská Arábie. Proti ale stál Írán, Irák, Venezuela, Alžírsko a Libye, kteří se domnívali, že je ropy na trhu dost. Obávali se především toho, že by zastavení světového hospodářského růstu mohlo vést k poklesu poptávky po ropě, a tedy i její ceny.
Organizace zemí vyvážejících ropu se na dodávkách na světový trh podílí více než třetinou. Její členové stáli u zrodu prvního ropného šoku v roce 1973, kdy snížili záměrně těžbu suroviny asi o 5 procent, aby mohli její cenu ovlivňovat ve svůj prospěch.
V současnosti šplhá cena ropy do výšek, které by před několika málo lety byly považovány za zcela nerealistické. V roce 2004 se za jeden barel platilo necelých 50 dolarů. Zatím poslední rekord zlomila ropa na začátku letošního srpna, kdy se její cena vyšplhala na 78,77 USD za barel.
