Brusel - Zástupci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) dnes v Bruselu pokračují v jednáních s představiteli Evropské unii. Tématem schůzky jsou vysoké ceny ropy. Evropská unie se chce připojit ke Spojeným státům a přimět přední světové producenty černého zlata, aby zvýšili těžbu. Analytici jsou k výsledkům schůzky velmi skeptičtí.
Evropská unie pokračuje v jednáních s OPECem
Odborníci tvrdí, že tlak ze strany Evropské unie nemůže na současné situaci příliš změnit. „Politický tlak EU především v oblasti Perského zálivu je podstatně menší než v případě Spojených států,“ upozornil v rozhovoru pro Českou televizi analytik Atlantik FT Petr Sklenář. Ovlivnit stanovisko OPECu tedy bude pro společenství velmi obtížné.
Členské země OPEC se dlouhodobě vyjadřují, že zásoby ropy jsou dostatečné, a není proto důvod zvyšovat produkci. Za růstem cen suroviny stojí podle jeho představitelů spekulace. Zatím jedině Saúdská Arábie o víkendu potvrdila, že hodlá zvýšit objem těžby o dvě procenta na 9,7 milionů barelů denně. Jde o třicetileté saúdské těžební maximum. Saúdové navíc přidali slib, že v případě potřeby otevřou trh ještě více, až na 15 milionů barelů. Největší světový producent černého zlata však chce s rozhodnutím počkat na pravidelné zasedání OPEC v září.
Saúdská Arábie se nicméně rozhodla, že uvolní miliardy dolarů na pomoc zemím, které v současnosti drahou ropou nejvíce trpí, o pomoc pro ně žádá i Světovou banku. Taková pomoc však neřeší příčiny problému. Trh s ropou ještě nějaký čas zůstane stejně volatilní jako nyní.
Saúdskoarabské závazky trhu nestačí
Na výroky saúdskoarabských představitelů dnes cena ropy reagovala poklesem ceny. Ta však brzy začala znovu růst, zejména vlivem pochybností, zda saúdské závazky budou dostatečné. Také se projevilo zvýšené napětí mezi Izraelem a Íránem. Případný konflikt těchto zemí by mohl vést k uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí zhruba 40
procent světové ropy.
„Trh zpočátku využil příležitosti vybrat si s pomocí saúdského slibu zisky. Popravdě řečeno to však samo o sobě na uklidnění trhu nestačí,“ řekl analytik Australia and New Zealand Bank Mark Pervan. Krátkodobá situace s dodávkami ropy je podle něj stále velmi napjatá.
Ceny ropy se minulý týden dostaly na rekordní úroveň téměř 140 dolarů za barel a proti loňsku jsou zhruba dvojnásobné. To ve světě vyvolává protesty proti drahým palivům, zvyšuje inflaci a narušuje struktury národních ekonomik.
Snížení daní: fiskální dilema
Snížení daní u pohonných hmot by podle analytičky Cyrrus Lucie Kundrátové pomohlo, daň totiž tvoří více než polovinu ceny paliv. V současné situaci, kdy stát bojuje s fiskálním deficitem, však není pravděpodobné, že by se na snížení daní politici shodli. Snížení daní o korunu na litr by totiž způsobilo sedmimiliardový výpadek ve státním rozpočtu.