Praha - Negativní vývoj na kapitálovém trhu v posledním roce nutí stále více k zamyšlení nad novými investičními možnostmi a příležitostmi. Jednou z nich jsou i hedgeové fondy. Je to cesta správná? Jaká je podstata hedge fondů, jaká jsou rizika a pozitiva?
Hedgeové fondy - investice jen pro odvážné?
I když myšlenka hedge(ových) fondů vznikla už v polovině minulého století, skutečný boom zažívají až v posledních 20 letech spolu s rozvojem nových informačních technologií. První hedge fondy vznikly k zajištění rizika proti poklesu ceny akcií. Dnešní doba posunula tyto instrumenty spíše do množiny rizikovějších investic. Jenom za rok 2007 přiteklo do hedge fondů 194,5 miliardy amerických dolarů a celkem fondy spravují majetek za 1,87 bilionu dolarů. Díky otřesům současného světa financí se v posledním roce příliv peněz do fondů utlumil. Podstatný vliv na to má také nižší výkonnost, za posledních dvanáct měsíců fondy ztratily v průměru 0,75 procenta.
Hedge fondy jsou speciálním typem fondů, které na rozdíl od podílových fondů podléhají nízké regulaci a vyznačují se velmi agresivními a riskantními investičními strategiemi, které mohou, ale nemusejí přinést vysoké zisky. Jde vlastně o fondy soukromého typu řízené osobami, které se profesionálně věnují aktivnímu investování svých i klientských finančních prostředků.
Co hedge fondy přináší a co naopak berou?
Pozitivem hedge fondů je jejich nízká závislost na vývoji akciových trhů i ekonomickém vývoji obecně. Cílem hedge fondů je vydělat peníze bez ohledu na vývoj trhů. Hlavní nevýhody lze spatřovat ve zmiňované nižší míře regulace, nižší transparentnosti a výši poplatků. Většina hedge fondů si totiž účtuje velmi vysoké poplatky odvozené ze spravovaných aktiv a nebo z dosažného výnosu.
Nízká legislativní kontrola patří sice k největším rizikům hedge fondů, ale zároveň je jejich kouzlem. Fondy tak mohou využít různé investiční strategie dosažení hlavního cíle - maximalizaci absolutního výnosu. Investiční strategie se liší fond od fondu, obecně se dá říci, že zisku nedosahují pouze u obchodování s akciemi, ale rovněž s komoditami a deriváty. Spekulují na růst i pokles aktiva, do kterého investují. Drtivá většina fondů operuje s nějakou formou cizího kapitálu. Ať už ve formě derivátů, nebo ve formě úvěru na investici krytém samotnou investicí. To pak při negativním vývoji samozřejmě působí problémy. Ročně tak zkrachuje přibližně 10 procent hedge fondů.
Hedge fondy stojí za hypoteční krizí
Díky obrovské sumě peněz ve správě mají hedgeové fondy významný vliv na kapitálový trh. Finanční prostředky, které fondy obhospodařují, jsou čistě spekulativní a dá se říci, že jsou destabilizujícím prvkem v dnešním finančním světě. Vždyť v pozadí současné hypoteční krize stojí mimo jiné právě hedge fondy, které investovaly obrovské částky do dluhopisů CDO (collateratized debt obligation) a CLO (collateratized loan obligation), které reálně byly jen balíčky nekvalitních hypotečních dluhů.
Vše fungovalo dobře, banky a hedge fondy s těmito cennými papíry obchodovaly a tvořily z nich další cenné papíry. Na konci této spirály se bohužel někdo zeptal, co je obsahem dlužních úpisů. Následně v průběhu podzimu zkrachovaly dva velké hedgeové fondy a velké investiční banky do dnešní doby odepisují miliardy dolarů ztrát z investic do CDO a CLO.
Dříve investice pro bohaté, dnes pro všechny?
Dlouhou dobu byla velkou odlišností od podílových fondů i výše minimální investice - ta se pohybovala řádově v milionech dolarů. Investice do hedge fondů tak byly výsadou úzké skupiny obchodníků a společností s dostatečně vysokým kapitálem. Dnešní trh se však stále více otevírá drobným investorům a v Evropě již existují fondy s minimální investicí pouze několik desítek eur.
Pro drobného investora jsou ale investice do hedge fondů poplatkově poměrně drahé, proto spíše využívají jiných investičních možností. Vedle akcií jsou stále oblíbenější různé certifikáty nebo ETF, které jsou vesměs likvidní, transparentní a dají se jednoduše obchodovat prostřednictvím internetu.