Brusel bude mít s polskými loděnicemi trpělivost jen do poloviny září

Brusel - Gdaňsk - místo, kde se před 28 lety zformovala první odborová unie východního bloku chátrá. S ním i další polské přístavy, Štětín nebo Gdyně. Polská vláda se jala situaci řešit přímými dotacemi, to se ale krajně nelíbí Evropské komisi, neboť Polsko tím porušuje pravidla společného trhu. Dlouhodobý záchranný plán pro loděnice totiž podle Unie nemá šanci na úspěch, a to je jediná výjimka, kdy mohou vlády k přímým dotacím sáhnout. Přesto i Evropská unie cítí potřebu oprášit starou pýchu pobaltí. Nezakročí proto proti nekalému jednání polské vlády hned, ale pokud ta nesjedná nápravu, tak až 12. září.

Evropská komise dala Polsku čas na to, aby jí předložilo jiný plán na záchranu loděnic v Gdyni a Štětíně. O loděnice totiž projevili zájem soukromí investoři. Pokud se ale komisi plány na restrukturalizaci nebudou zamlouvat ani v září, budou muset tyto dvě loděnice vrátit polskému státu dotace ve výši asi 2,1 miliardy eur. Původní dotační plán totiž unii nevoní. Plány na záchranu loděnic, které polská vláda dosud do Bruselu poslala, nejsou podle Evropské komise v souladu s pravidly pro státní pomoc. Komise upozorňuje, že nezaručují dlouhodobou životaschopnost podniků a pomoc, kterou vláda loděnicím poskytla, nepřináší výsledky.

„Je nutné, aby polské úřady využily poslední šance a přišly s řešením, které zajistí životaschopnost loděnic bez nepatřičné podpory,“ uvedla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová. „Cítíme velkou podporu od EU pro naše problémy, do září přijdeme s řešením,“ vyhlásil polský premiér Donald Tusk.

Podle pravidel v Evropské unii mohou vlády podnikům v tísni poskytnout finanční pomoc, pokud ji doprovází plán, jak firmu v dlouhodobém výhledu postavit na nohy. Tyto plány zpravidla zahrnují i omezení výrobních kapacit.

Pokud loděnice budou muset peníze vrátit, hrozí jim bankrot. Zaměstnávají přitom přibližně 15 000 lidí. Polské úřady však varují, že krach by mohl ohrozit celkem 60 000 pracovních míst, protože by se dotkl i dodavatelů loděnic. Několik tisíc zaměstnanců obou dotčených loděnic již přišlo na manifestace za záchranu jejich podniků.

Loděnice v Gdyni a Štětíně bojují o přežití od začátku 90. let minulého století kvůli vnitropodnikovým problémům i kolísající poptávce po lodích. Na jejich osudu se podepsal i posilující zlotý a stoupající ceny oceli. Nejpozději od roku 2004 je výroba lodí v těchto podnicích ztrátová, a pokud by jim stát nepomáhal, zkrachovaly by.

Loděnice v Gdaňsku loni koupila ukrajinská společnost Donbass. Nyní uvažuje i o koupi Gdyně, o Štětíně vláda vyjednává s polským a norským investorem.