Nejasnosti se podle Kalouska vyskytují už jen ve dvou oblastech, a to v kapitole Spolufinancování z EU a v kapitole Ministerstva školství, které shání více peněz na učitelské platy. Požadovaných dvou miliard navíc na vysoké školy se však ministr Ondřej Liška zřejmě nedočká. „Budeme hledat cestu, jak jeho kapitolu možná mírně posílit, ale hovořím-li mírně, tak tím rozhodně nemám na mysli miliardy,“ zdůraznil Kalousek.
Deficit státního rozpočtu na příští rok vláda odsouhlasila ve výši 38,1 miliardy korun a podle Kalouska se už nezmění. Ministr se také pochlubil, že současná vláda je první v historii, která dodržuje výdajové limity. Kvůli inflaci tak musela například seškrtat některé provozní výdaje.
Třetina rozpočtu patří Nečasovi
Největší část - celou třetinu státního rozpočtu spolkne resort práce a sociálních věcí. Kvůli inflaci totiž musí zvyšovat důchody a další sociální dávky. V ostatních oblastech musí ale jako ostatní šetřit. „Vzhledem k tomu, že 98 procent výdajů mého rezortu tvoří mandatorní výdaje, tak z tohoto pohledu nemám příliš velký manévrovací prostor,“ dodává k tomu ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS)
Ekonom Pavel Kohout rozpočet tvrdě kritizuje, když hovoří o šoku, že vláda v období 4,5procentního růstu hospodaří deficitně. Analytik Jan Bureš si myslí, že 38,1 miliard není příliš vysoký deficit. „Při současné úrovni veřejného zadlužení to nebezpečné číslo není, skutečné problémy by nastaly za 20 až 30 let,“ říká.
Konečnou verzi má Kalousek zpracovat do dvou týdnů a do parlamentu má rozpočet jít ještě v září.
