Reykjavík - Islandská vláda ve snaze pomoci místnímu skomírajícímu trhu s nedostatkem důvěry a likvidity přijala legislativu, která jí na finančním trhu dává pravomoce k větším intervencím. Vláda bude mít páky k donucení problémových bank se sloučit, nebo je donutit k vyhlášení bankrotu. S podobným opatřením již kvůli finanční krizi přistoupily některé další evropské země, například Irsko, Německo, Rakousko, Řecko a Dánsko.
Další, kdo bude znárodňovat, je Island
Island dále pozastavil obchodování s akciemi šesti velkých domácích bank. Vláda již minulý týden zestátnila třetí největší domácí banku Glitnit, která začala mít problémy s likviditou. Dnes si půjčila u ruských investorů více než 5 miliard dolarů pro záchranu druhé největší banky Landsbanki.
S pomocí přispěchala i ruská vláda
Islandu zřejmě pomůže i ruská vláda. Půjčit by zemi mohla až 4 miliardy eur (99 miliard korun). Peníze mají být použity na stabilizaci finančního systému v zemi. Schůzku ohledně půjčky iniciovala islandská vláda již před několika měsíci, ekonomika ostrovního státu byla totiž pod tlakem už před finanční krizí.
Island zafixoval měnu
Protože v důsledku krize silně kolísala i islandská koruna, rozhodla se dnes centrální banka ostrovního státečku její kurz zafixovat vůči koši měn. Kurz k euru stanovila na 131 korun za euro. Zdá se ale, že na trhu zatím neintervenovala. Podle odborníků ale je intervence na spadnutí, pouhé vyhlášení zafixování kurzu ho blízko kýžené úrovně dlouho neudrží.
Situace Islandu je velmi vážná. Bankovní sektor i hospodářství měly problémy již před vypuknutím globální finanční krize. Před zásahem vlády a centrální banky hrozila ekonomika zhroucením. „Čelili jsme reálné možnosti, že národní ekonomika bude vtažena do globálních bankovních otřesů a skončí národním bankrotem,“ popsal premiér Geir Haarde.
Vývoj finanční krize na Islandu znepokojil už i Mezinárodní měnový fond. O jeho obavách o budoucnost ekonomiky země svědčí i to, že na ostrov vyslal misi, která má situaci sledovat.