Praha - Mezinárodní měnový fond (MMF) se v současné finanční krizi dostal do specifické role, z pozice světového věřitele poslední instance poskytuje úvěry státům, které akutně postrádají volné prostředky. Island, který se po převzetí padajících bank dostal na pokraj bankrotu, požádal o 6 miliard dolarů. Ukrajina zřejmě získá půjčku ve výši 14 miliard dolarů a Pákistán žádá 10-15 miliard dolarů. Kolik států je schopen obdobnými úvěry spasit? Jakými limity je MMF omezen?
Mezinárodní měnový fond pomáhá státům z krize, nedojdou mu zdroje?
Expert České národní banky Petr Sedláček přirovnává Mezinárodní měnový fond k jakési družstevní záložně, do níž družstevníci vkládají své prostředky. Když se některý z nich dostane do problémů, část prostředků si podle určitých pravidel smí půjčit. Musí mít připravený stabilizační program a mít reálnou naději na splacení poskytnutého úvěru. Jelikož jsou dalším důležitým zdrojem půjček splátky jistin a úroků, za předpokladu řádného splácení by dlouhodobě zdroje fondu vyschnout neměly.
Český prezident Václav Klaus v dnešním vydání MfD znovu nastolil debatu o potřebnosti institucí, jako MMF či Světová banka. Petr Sedláček s ním však nesouhlasí. „Mezinárodní společenství přišlo k závěru, že na globální ekonomické otázky musí být nějaká globální instituce,“ míní. V souvislosti se současnou krizí expert ČNB podotýká, že ji MMF indikoval již v roce 2007, na jeho upozornění ohledně rizikových hypoték ovšem nebyl brán zřetel.