Praha - Už několik týdnů patří slovní spojení "finanční krize" k nejfrekventovanějším v současném světě. Mění se kvůli ní zákony, scházejí se státníci, mluví o ní bankéři a manažeři. Pětina Čechů už prý její dopady pocítila. Třetina Islanďanů uvažuje o přestěhování z krizí postižené země. Palubní lístky na lodní linku z Reykjavíku na kontinent jsou do konce roku vyprodány. Zaznívají už ale i kritické hlasy, finanční krizí se prý ospravedlňují i věci, které s ní nesouvisejí, a navíc se vytváří zbytečná panika.
Z krize se stává klišé, za které se schovává neúspěch
Vypadá to, že krize souvisí se vším. Na Slovensku kvůli ní nedokončí včas dálnici do Košic, v Česku nebude víc peněz na opravy paneláků. Tuzemští výrobci aut zase krizi používají jako argument proti pátečnímu zákazu jízd kamionů. Za oběť krize jsou vydávány i krachující české sklárny. Marcel Winter, který se zabývá byznysem ve Vietnamu, má jiný názor: „Byl to prostě špatný marketing. Od roku 2000 tam nevystavovala ani v oficiální expozici České republiky žádná česká sklářská firma,“ přidal argument.
Ve středu zase vyzval Svaz průmyslu vládu, aby řešila finanční krizi, třeba dostupnějšími úvěry pro firmy. „Náš názor je, že je třeba věci řešit s předstihem, tedy dřív, než dojde k nějaké krizi,“ brání rétoriku průmyslníků předseda jejich svazu Jaroslav Míl.
Ministr průmyslu a obchodu varuje před zbytečným nafukováním krize. „Zjednodušeně řečeno, budeme tu krizi tak dlouho přivolávat, až ji díky tomu volání přivoláme,“ varuje Martin Říman. V USA se dokonce ekonomové seriózně zabývají tím, jaký vliv mají novinové zprávy obsahující slova jako krize nebo recese na hospodářský život.