Brusel - V evropské metropoli se dnes sešli ministři financí zemí Evropské unie. Cílem jejich jednání je připravit živnou půdu pro plánovaný páteční summit evropské sedmadvacítky, na kterém se mají členové společenství dohodnout na společném postoji k řešení finanční krize, který budou příští týden prezentovat na celosvětové schůzce ke krizi ve Washingtonu. Z 11bodového plánu, který vypracoval francouzský prezident Nicolas Sarkozy, panuje shoda na všech bodech krom jednoho.
Ministři financí EU mají plán na reformu finančního sektoru, ekonomickou vládu odmítli
Rada ekonomických ministrů podpořila návrhy francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho na reformování světových finančních institucí a tržní regulace. Jedenáct návrhů bude tedy zřejmě po schválení Evropskou radou tvořit pozici Evropy na jednání lídrů G20.
Ministři se údajně shodli na všech bodech kromě jednoho, který vyzývá ke „koordinované odpovědi na budoucí ekonomické výzvy“. Návrh byl vetován Německem, které se obává vytvoření ekonomické vlády, po které volal právě Sarkozy.
Návrhy dávají v mezinárodních institucích větší váhu rozvíjejícím se ekonomikám, zvyšují odpovědnost ratingových agentur a managementů bank. Podle francouzské ministryně hospodářství Christine Lagardové by měl klíčovou roli nést Mezinárodní měnový fond. „Ten by měl analyzovat, ten by měl případně zvonit na poplach,“ řekla.
Větší regulace má širokou podporu
„Nastala doba, kdy již nemůžeme věřit tomu, že se finanční trhy budou regulovat samy. Dohlížitelé nad trhem i jeho regulátoři musejí převzít zodpovědnost,“ řekl před dnešním jednáním nizozemský ministr financí Wouter Bos. Podle něj má větší regulace finančních trhů, která je i součástí návrhu jednotného postupu Evropské unie v boji s finanční krizí, velkou podporu, a to i na globální úrovni.
Evropské země nechtějí ale jen tvrdší regulaci finančního sektoru, podle lucemburského premiéra Jean-Clauda Junckera chtějí rovněž společně vyzvat banky, aby pomohly k oživení ekonomiky tím, že se vrátí k pravidlům hry běžným před vypuknutím finanční krize a začnou opět poskytovat úvěry zejména malým a středním podnikům, které jsou na nich kvůli omezeným vlastním zdrojům životně závislé.
Řeč je i o Islandu
S finanční krizí je také nerozlučně spjata otázka Islandu, který otřesy bankovního sektoru dohnaly až na pokraj bankrotu a postavily ho před masivní exodus obyvatel. I jeho situací se proto dnes evropští ministři financí spolu s představiteli Evropské zóny volného obchodu (Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island a Norsko) zabývají. Z jednání by mělo vzejít rozhodnutí, zda a jak ostrovnímu státu pomohou.
Schůzka není monotematická
I když je globální finanční a hospodářská krize asi jedním z nejpalčivějších témat současného světa, rozhodně není jediným bodem na programu dnešního bruselského jednání. Diskutuje se také o snížených sazbách daně z přidané hodnoty, především v případě restaurací, bytové výstavby a dětských plenek.
Pozornost ministrů by se ale měla opět stočit také k energeticko-klimatickému balíčku, který mimo jiné zakotvuje do evropské legislativy prodej emisních povolenek. Na pořadu jednání je i boj proti daňovým únikům přes Lichtenštejnsko.