Česko v pololetí na „kjótských“ povolenkách vydělá 10 miliard

Praha - Česká republika by měla během prvního pololetí letošního roku získat zhruba deset miliard korun za prodej povolenek Japonsku, Světové bance a dalším subjektům. Deníku E15 to řekl ředitel odboru ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický. Česko má tyto povolenky, takzvané kjótské kredity, k dispozici díky tomu, že snížila emise skleníkových plynů proti roku 1990 výrazněji, než podle kjótského protokolu musela. Celkem by ČR mohla za tzv. kjótské povolenky, které jsou jiným typem povolenek než ty rozdělované v EU, utržit až 30 miliard.

Zámyslický upřesnil, že se nyní dolaďují kupní smlouvy s Japonskem a Světovou bankou; ministerstvo jedná i s dalšími možnými zájemci. MŽP také chystá aukci povolenek pro soukromé firmy, které budou s kredity dále obchodovat. Na přípravě mezinárodního výběrového řízení na zprostředkovatele této aukce se podílejí auditorská firma Deloitte a právní společnost White & Case.

Šéf Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Štěpánek uvedl, že zástupci Světové banky na začátku tohoto týdne vyslechli prezentaci, jak Česko hodlá získané peníze využít. SFŽP je chce investovat do dotací na zateplování budov a výměnu uhelných kotlů v domech za kotle na biomasu, solární kolektory nebo tepelná čerpadla.

„Peníze nepůjdou na rekonstrukci budov, ale na jejich zateplení,“ řekl Štěpánek. Právě díky dalšímu využití financí na omezování škodlivých emisí Česko chce dosáhnout vyššího výnosu z prodeje povolenek. Kupci jsou v takovém případě ochotni zaplatit více. „Naši partneři mají jistotu, že se tyto peníze nerozpustí v českém státním rozpočtu a stanou se příjmem Státního fondu životního prostředí,“ tvrdí ministr životního prostředí Martin Bursík.

Světová banka chce povolenky nakoupit, aby je využila jako správce několika uhlíkových fondů. Státy typu Japonska nákupem kreditů naopak kompenzují to, že se jim nepodařilo splnit kjótské závazky ohledně snižování emisí.

Prodej všech kjótských povolenek, které má Česko k dispozici, by mohl podle dřívějších odhadů celkově vynést 15 až 30 miliard korun. Český přebytek proti kjótskému závazku totiž činí zhruba 120 až 150 milionů tun oxidu uhličitého. Tyto kjótské kredity jsou jiným typem povolenek než ty, které se přidělují v rámci EU.