Luhačovice - Neformální setkání ministrů práce a sociálních věcí v Luhačovicích se v dvoudenní diskuzi zaměřilo na mobilitu pracovníků v její komplexnosti. Konkrétní výstup jednání ministrů sedmadvacítky první den nepřinesl, panuje ale široká shoda na nutnosti usnadňovat překážky mezi jednotlivými trhy práce. Nástrojem má být transparentní uznávání kvalifikací mezi zeměmi.
Unijní ministři se v Luhačovicích shodli na nutnosti uznávání kvalifikací
„Čtvrtina lidí v Evropské unii nikdy nezměnila zaměstnavatele,“ upozornil předseda Evropské rady a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas. „Profesní mobilitu musíme usnadňovat a motivovat jak zaměstnavatele, tak zaměstnance,“ vyzval. Nástrojem je vzájemné uznávání kvalifikace, nabídl řešení ministr. Uznávání kvalifikací už docela spolehlivě funguje mezi vysokoškolskými diplomy. Aktuálně příslušné orgány rozpracovávají systém uznávání i nižších vzdělání a neformálních kvalifikací, tedy takových, které získá pracovník například letitou praxí v oboru.
„Na mobilitu musíme nahlížet v její komplexnosti,“ uvedl eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla. A v takovém duchu se povede i páteční jednání. To zacílí na geografickou mobilitu a diskuze o mobilitě znevýhodněných skupin lidí.
GALERIE
videogallery_00042580
Omezení volného pohybu osob pro nové členské země Evropské unie stále na některých trzích platí a páteční diskuze by měla přinést další apel na státníky k liberalizaci trhů. Formální výzvu zemím, jako je třeba Německo, zaslal už na podzim právě úřad eurokomisaře Špidly na popud české vlády. „Doposud náš analytický materiál nikdo nezpochybnil,“ pochválil svou iniciativu, která zatím reálný dopad nepřinesla, Nečas.
„Žádný stát nemá důvod bránit volnému pohybu pracovní síly. Nemyslím si ale, že by bylo jednoduché je přesvědčit. V Německu jsou volby, takže argumenty jsou především politické. Budou muset zdůvodnit případné pokračování v omezení volného pohybu pracovní síly a věcné argumenty nemají,“ komentoval Nečas. Češi v unii stále nemají volný přístup na pracovní trhy v Dánsku, Německu, Rakousku a Belgii.