Washington - Zástupci zákonodárců z obou komor amerického Kongresu se včera dohodli na kompromisním záchranném plánu pro americkou ekonomiku, nakonec v hodnotě 789 miliard dolarů (více než 17,6 bilionu korun). Americký prezident dal kongresmanům při projednávání volnou ruku, balíček však chtěl mít k podpisu nejpozději o víkendu. Přestože ho zákonodárci seškrtali z 838 miliard, ekonomové upozorňují na nákladné důsledky, které soubor opatření může mít. O plánu se zřejmě bude hlasovat zítra.
Kongres diskutuje o kompromisním stimulačním balíku, rozhodne o něm v pátek
Podle představ vlády prezidenta Baracka Obamy by měl balík přispět k vymanění americké ekonomiky z hluboké recese a měl by vytvořit více než 3,5 milionu pracovních míst. Plán je ze 64 procent sestaven z dodatečných vládních výdajů na sociální programy nebo infrastrukturu a ze 36 procent ze snížení daní pro zaměstnance.
Timothy Geithner, ministr financí USA:
„Abychom dostali ekonomiku zpět do svých kolejí, potřebujeme rozhýbat naráz tři fronty. Potřebujeme zavést výkonný ozdravný program pro ekonomiku, vytvořit nová pracovní místa a podpořit soukromé investice.“
Obě komory již plán schválily, avšak každá v poněkud jiné verzi, proto se na smírčím sezení včera museli jejich zástupci shodnout na kompromisním znění. Ke konečné podobě výrazně přispěli tři republikánští senátoři, kteří jako jediní z opozice hlasovali pro plán a vymínili si omezení celého „balíčku“ pod 800 miliard dolarů.
Akcie včera na dohodu mezi zástupci Senátu a Sněmovny reprezentantů zareagovaly mírným posílením, dnes však opět oslabovaly v obavách, že by záchranný plán nemusel být k nastartování ekonomiky dostatečný. Burza ztrácela i přes překvapivě příznivé zprávy z maloobchodů, které v lednu zvýšily své tržby o jedno procento, nejvíce od listopadu 2007.
Harry Reid, předák demokratické většiny v Senátu:
„Američané vědí, že návrhy, které posíláme prezidentovi, nevyřeší krizi hned zítra. Nemůžeme prozatím říci, kdy krize skončí, ale víme, že je čas začít s nápravou.“
Pozorovatelé nečekají, že by z ostatních republikánů pro plán zvedl ruku ještě někdo jiný, třebaže Obama sliboval, že se zasadí, aby plán vznikl dohodou obou stran. Republikáni považují většinu dodatečných vládních výdajů za neefektivní mrhání penězi daňových poplatníků a poukazují v plánu na celou řadu politicky motivovaných projektů a programů. Místo toho navrhovali mnohem výraznější snížení daní, to však Obama zamítl s tím, že jde o „poražený koncept“.
Plán představuje 6 procent HDP
Plán je terčem kritiky zejména kvůli svému obrovskému objemu, kterým bezprecedentně zvýší již tak rekordně vysoký americký rozpočtový deficit. Plán představuje asi 6 procent HDP USA a o jeho celý objem se v letech jeho realizace přímo zvýší rozpočtové schodky. „Takovéto objemy jsou zcela neznámou oblastí, zvláště když stimulace nebude fungovat a oživení bude slabé,“ uvedl v dnešním komentáři list The Wall Street Journal.
Kromě obrovské finanční náročnosti, která zatíží budoucí americké generace, odpůrci Obamův plán kritizovali kvůli protekcionismu. Senátoři schválili dodatek, který požaduje, aby ustanovení Buy American „bylo aplikováno způsobem, který bude v souladu s americkými závazky z mezinárodních dohod“.
Obama: protekcionismus a strach?
USA se v rámci Světové obchodní organizace a některých dohod o volném obchodu zavázaly, že zajistí některým svým obchodním partnerům, jako Kanadě, Mexiku, Japonsku a EU, přístup na svůj trh veřejných zakázek, a jejich partneři se zavázali k témuž. Neplatí to však pro země, jako je Čína, Indie nebo Brazílie, na něž by se tak dodatek Senátu nevztahoval.
Obrovskou finanční injekci, která dosáhla objemu přes 6 procent HDP USA, se Barack Obama snažil prosadit i pomocí slov typu „katastrofa“, „krize“ či „pohroma“. Kritici však upozorňují, že taková zastrašovací taktika se mu může vymstít. Na ukončení „politiky strachu“ totiž založil svou úspěšnou předvolební kampaň.
GALERIE
Stimulační balíček na pomoc americké ekonomice