Praha - Česká republika, které v tomto roce hrozí propad HDP, doplácí v současné době na chybně vykládaná data zahraničních analytiků, komentátorů a novinářů. Zahraniční pozorovatelé prý vycházejí z čísel o zadluženosti, která zveřejňuje Banka pro mezinárodní platby v Basileji, ta jsou ovšem zkreslená. Negativní komentáře pak způsobují odliv zahraničních investic, na kterých je česká ekonomika silně závislá. Proti nebezpečné dezinterpretaci dat se již ohradila i Česká národní banka (ČNB).
Nepravdivé zahraniční komentáře škodí české ekonomice
Podle dat basilejské banky činí celkové konsolidované zahraniční závazky bank v případě České republiky 192 miliard dolarů, což představuje 88 procent HDP. Z hlediska objemu se tak Česko umístilo za Polskem a Ruskem, tedy výrazně většími ekonomikami. „Toto číslo je hodnocené špatně, ať už je motivace jakákoliv,“ upozornil hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
A závěry analytiků České spořitelny v zápětí potvrdila i Česká národní banka, která ostře napadla tři články, které podle ní dezinformovaly investory, a poškodily tak českou ekonomiku. „Dle statistik ČNB, které odpovídají mezinárodním standardům, činí zadluženost ČR vůči zahraničním bankám 38 miliard dolarů,“ zdůraznila banka ve svém prohlášení.
„Média špatně interpretovala data o české bankovní soustavě. Chyby v médiích se objevují, je třeba na ně upozorňovat. Úkol, který musíme plnit, je mluvit, to je teď možná potřebnější než měnová rozhodnutí,“
viceguvernér ČNB Miroslav Singer
„Agonie zadlužených domácností“ se nekoná
Kromě článků o celkovém zadlužení země, uveřejněném 19. února ve Financial Times, se ČNB nelíbí ani text týdeníku The Economist „Argentina on the Danube?“ z 21. února. V článku se píše, že je Česko jednou ze zemí, jejíž padající měna způsobuje agonii domácností, které mají úvěry ve švýcarských francích či eurech.
„Rádi bychom zdůraznili, že v ČR tento problém neexistuje a že výpůjčky českých domácností v zahraničních měnách tvoří naprosto marginálních 0,1 procenta z celkových výpůjček domácností,“ brání zemi centrální bankéři.
Nepravdivé zprávy zapůsobily na investory
Investoři v současnosti nahlíží negativně na region střední a východní Evropy jako celek, což je příčinou hromadného výprodeje akcií, regionálních měn a dluhopisů. „Naše analýza však ukazuje, že tento pohled je špatný. Mezi zeměmi existují velké fundamentální rozdíly. Některé indikátory jsou navíc zahraničními institucemi a novináři špatně interpretovány,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Odliv investorů byl v posledních měsících dobře viditelný třeba na příkladu české koruny. Ještě v létě se obchodovala v kurzu pod 23 korun za euro, začátkem letošního roku postupně oslabila a minulé úterý se dostala až na 29,68 koruny za euro. Tak slabou měnu Česko nepamatuje od roku 2005. Podobné problémy přitom zaznamenaly i okolní státy. Kvůli oslabujícím měnám dokonce v pondělí vystoupili koordinovaně centrální bankéři ČR, Polska, Maďarska a Rumunska.
Česku nepomohly ani ratingové agentury
Negativně na zdraví české ekonomiky působí také zprávy ratingových agentur o možném snížení ratingu České republiky. Tyto agentury, mezi něž patří například Standard & Poor's či Moody's, hodnotí nejen firmy a cenné papíry, ale také země nebo celé regiony. Minulé úterý dostal tuzemský bankovní sektor nelichotivou nálepku nespolehlivosti a investoři ihned zareagovali. Ze země ještě týž den stáhli obrovský balík peněz.
Viceguvernér České národní banky Miroslav Singer