Brusel - Podle neziskové organizace Global Witness (GW) se bankám v Evropské unii nejen podařilo během finanční krize poškodit ekonomiky některých členských států, ale ještě prý přispívají k rozdmýchání konfliktů v oblastech světa, které ovládají zkorumpované režimy. V přehledu největších "hříšníků" přitom figurují finanční ústavy, do kterých v minulých měsících plynuly obrovské objemy peněz daňových poplatníků. Zprávu GW zveřejnila úmyslně před londýnským summitem G20 a vyzývá, aby se státníci v rámci změn regulace ve finančním sektoru zaměřili i na "politicky exponované osoby".
Evropské banky se starají o špinavé peníze ze třetího světa
Podle GW mají u evropských bank účty i představitelé režimů Rovníkové Guineje, Konga, Gabonu, Libérie, Angoly či Turkmenistánu. Peníze na účtech přitom často pochází z nelegálních zdrojů. „V těchto zemích bylo národní přírodní bohatství uchváceno jen několika jednotlivci, kteří jej využívají pouze pro osobní obohacení, upevnění kultu osobnosti, k porušování lidských práv či k financování ničivých válek,“ tvrdí Global Witness.
Mezi bankami, které se na této činnosti údajně podílejí, figurují i známá jména finančního světa, mimo jiné Barclays, Citibank, Deutsche Bank, HSBC či belgický Fortis, který málem padnul během finanční krize. Nakonec se mu nicméně dostalo bohaté finanční injekce od státu.
Vedení účtů představitelů zkorumpovaných režimů jim umožňuje nepříliš striktní legislativa proti praní špinavých peněz. Banky mají povinnost hlásit podezřelé transakce, ale podle neziskové organizace to ještě neznamená, že s dotyčnými osobami nemohou dále spolupracovat.
„Malá menšina bankéřů žije ze zisků, které tvoří díky finančním prostředkům z korupce. Pro lidi, kteří žijí z nemorálních příjmů na úkor druhých, máme slovo pasáci. Pasáci v podobě bankéřů nejsou o nic lepší než ostatní pasáci,“ cituje zpráva GW Paula Collera, profesora ekonomie na Oxfordské univerzitě.
Turkmenbaši měl účet u Deutsche Bank
Účty v evropských bankách mnohdy nepatří přímo jednotlivým politikům či jejich spřízněným duším. Deutsche Bank takto například vedla 15 let účty turkmenské centrální banky, které ale nebyly součástí hospodaření Turkmenistánu a byly pod přímou kontrolou bývalé hlavy státu Saparmurata Nijazova, který před třemi lety náhle zemřel.
Nijazov byl svého času považován za jednoho z nejkrutějších diktátorů na světě, který si vybudoval obrovský kult osobnosti a nechal se titulovat jako Otec všech Turkmenů (Turkmenbaši). Jeho majetek se přitom odhadoval na tři miliardy dolarů (63 miliard korun), přičemž Deutsche Bank spravovala asi dvě miliardy dolarů (42 miliard korun).
Vydáno pod