Praha - Rozvoj větrné energetiky v Česku letos zpomalí. Příčinou je podle předsedy České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michala Janečka hlavně negativní postoj krajských samospráv. Janeček letos očekává růst kapacity tuzemských větrných elektráren o 14 megawattů. Loni přitom bylo v Česku instalováno 34 MW. Celkově je v Česku 120 větrníků s instalovaným výkonem 150 MW. Takové Rakousko má však kapacitu téměř 1 000 MW. Celoevropským rekordmanem je pak Německo s 23 tisíci MW vyrobené elektřiny z větru.
Větrníků letos přibude méně, kraje je odmítají
Rozvoj větrných elektráren v posledních dvou letech umožnilo dokončení projektů, které začaly v roce 2006. Poté se podmínky pro větrné elektrárny zpřísnily a naráží na odmítavý postoj některých krajů. ČSVE to chce změnit. „Formou seminářů budeme vysvětlovat pozitiva větrné energie, posun v přístupu kraje jsme již zaznamenali v Plzeňském kraji,“ dodal na dnešním semináři k větrné energii Michal Janeček.
ČSVE: Cílem je 2 700 MW za 4 až 5 let
V Česku je v současné době zhruba 120 větrníků s instalovaným výkonem 150 MW. Podle Janečka má Česká republika potenciál až 2 700 MW. „Náš střednědobý cíl na příští čtyři až pět let je instalovaný výkon kolem 1 000 MW,“ dodal. Současný počet větrných parků přímo zajišťuje zhruba stovku pracovních míst.
Česko si nicméně vede dobře v porovnání například se Slovenskem, které má instalované tři MW větrné elektřiny, Maďarsko pak má 127 MW. Zaostává naopak za Rakouskem, které má kapacitu téměř 1 000 MW. Regionálním i celoevropským rekordmanem výroby elektřiny z větru je Německo, které vyrábí více než 23 tisíc MW elektřiny z větru.
Větrná energie patří mezi obnovitelné zdroje. Celkový podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie se loni v Česku pohyboval kolem čtyř procent. Do roku 2010 se má tento podíl zvýšit na osm procent a pro rok 2020 stanovila Evropská komise cíl ve výši 13 procent. Podíl elektřiny z větru na celkové výrobě je menší než jedno procento.
Výroba energie