Vídeň - Velmi blízko státnímu bankrotu je podle názoru nositele Nobelovy ceny Paula Krugmana soused České republiky, Rakousko. Uznávaný ekonom zařadil Rakousko hned za Island a Irsko. Špatný stav státních financí podle Krugmana způsobil především rozsah půjček, které rakouské banky poskytly zemím ve střední a východní Evropě. Rostoucí nezaměstnanost, a tudíž rostoucí nutnost vyplácet vyšší podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky spolu s klesajícím výběrem daní mají za následek, že se Rakousko tento rok dočká hodnoty státního dluhu blížící se 70 procentům HDP. Takovou hodnotu nezaznamenalo od konce druhé světové války.
Podle Krugmana může Rakousko zbankrotovat
Úvěry rakouských bank východoevropským zemím, které dle významného amerického ekonoma zapříčinily současný špatný stav tamějších státních financí, dosahují podle čerstvého zjištění Mezinárodního měnového fondu úrovně až 70 % HDP. Rakušané nicméně považují výroky amerického laureáta Nobelovy ceny za neopodstatněné. Guvernér rakouské centrální banky Ewald Nowotny například tvrdí, že zadlužení země je pod průměrem Evropské unie. Běžní Rakušané zadlužení odmítají, tvrzení považují za pomluvy. Prognózám a prognostikům již obecně nedůvěřují.
Rakousko reaguje na Krugmanova slova:
„Amerika radí, přitom sama krizi zavinila.“
Redaktor Hospodářských novin Adam Černý tvrzení guvernéra Nowotného chápe. Kdyby prý souhlasil s Krugmanem, pouze by umocnil dohady. Problém prý i podle něj spočívá v tom, že rakouské banky napůjčovaly hodně peněz ve střední a východní Evropě. Se ztrátou schopnosti splácet úvěry lidí na Ukrajině či Rumunsku pak souvisí problémy rakouských bank, potažmo celého státu. Petr Robejšek, ředitel Mezinárodního institutu pro ekonomiku a politiku v Hamburku, finanční orientaci Rakouska na země východní a střední Evropy po pádu železné opony chápe. Alpská země tak prý chtěla kompenzovat své marginální postavení. Politolog také České televizi prozradil, že v otázce bankrotu věří spíše Paulu Krugmanovi. Pro bankovnictví totiž podle něj obecně platí, že špatné zprávy se zatajují.
Komentátor Adam Černý:
„To, co se kdysi označovalo za příležitost století, prosadit se na trzích střední a východní Evropy, což do jisté míry koresponduje s rakousko-uherskou říší, se ukazuje jako špatný nápad.“
V Rakousku se ozývají také hlasy, že rakouské banky již vydělaly dostatek peněz a současné ztráty pro ně nebudou žádnou opravdovou katastrofou. Občané však dopady krize pociťují již nyní. Již kolem 300 tisíc lidí je bez práce, což je o třetinu více než průměr poslední doby. Nezaměstnanost by byla mnohem vyšší, kdyby nebyla zavedena zkrácená pracovní doba. Docela spokojeny jsou s tímto stavem obě strany, zaměstnavatelé mohou překlenout nejtěžší období, aniž by přišli o své odborníky a zaměstnanci nepřichází o svou práci. Velkou starost pro občany představuje také obava ze znehodnocení peněz.
Vláda prý podporuje hlavně „velké ryby“
Lidé dále kritizují politiky, že podporují hlavně velké podniky. Malí obchodníci pak tímto přístupem trpí a každý den jsou pak k vidění zavřené obchůdky, které nápor krize nevydržely.
Ratingové agentury zatím na stav rakouské ekonomiky nijak podstatně nereagují, přesto se rakouské státní dluhopisy prodávají hůře než například obligace německé. Politici si náklady krize uvědomují. Ministr financí Josef Pröll objel východní Evropu a také volání rakouského kancléře Wernera Faymanna před summitem G20 po záchraně střední a východní Evropy lze podle mnohých vykládat hlavně jako apel na záchranu Rakouska.
Adam Černý