Praha - Snaha ruských firem proniknout na evropský trh nabírá na intenzitě. Jedním z posledních příkladů je chystaný prodej německé automobilky Opel. Oficiálně o ni usiluje kanadsko-rakouský výrobce autodílů Magna International. V pozadí jeho mnohými favorizované nabídky stojí dva ruské podniky. Jedním je automobilka GAZ, tím druhým pak banka Sberbank.
Ruské firmy se tlačí do Evropy
Že je Magna favoritem v souboji o podíl v Opelu, potvrzují němečtí politici. „Nabídka Magny se nejvíce blíží nadějím a přáním mnoha lidí v německé politické aréně i mezi zaměstnanci,“ prohlásil dnes premiér spolkové země Hesensko Roland Koch.
Magna podala nabídku na vstup do Opelu v rámci aliance s automobilkou GAZ a Sberbank, která je největším finančním ústavem v Rusku. „Pro ruské firmy je důležitá jedna věc - za rozumné peníze získají západní technologie,“ vysvětluje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Karel Svoboda.
Ruská expanze v Evropě (zdroj: ČT24)
Dělení Opelu: Třetinu pro Rusy, Magna chce jen dvacet procent
Dnes Magna mnohé odborníky překvapila, když zveřejnila podrobnosti celé nabídky. Pokud s ní uspěje, nechá si jen dvacet procent akcií Opelu, celých 35 procent by pak mělo připadnout právě ruským partnerům. GAZ ale tvrdí, že o podíl v Opelu nemá zájem. „Podíl nezískáme, budeme mít roli technologického partnera,“ podotkla zástupkyně ředitele Jelena Matvejeva. Zatím není jasné, zda by celý 35procentní podíl připadl Sberbank. Banka ale z pozice člena aliance zvažuje poskytnutí finanční garance.
Situace kolem Opelu je jen jedním z celé řady případů expanze ruských firem na západ. „Ruské firmy jsou silnější, mají čím dál víc peněz a krize je příležitostí k tomu, jak výhodně získat akvizice po celém světě,“ vysvětluje analytik Patria Finance David Marek.
Gazprom roztahuje sítě
Vůbec nejagresivnějším investorem je plynárenský gigant Gazprom. Podíl má ve 48 společnostech z Evropské unie. V Česku mu patří třeba společnost Vemex, která je druhým největším dovozcem plynu z Ruska. Gazprom má však v současnosti v Evropě pošramocenou pověst. Byly to totiž právě jeho neshody s ukrajinskou firmou Naftogaz, které začátkem letošního roku způsobily plynovou krizi, kvůli níž se Evropa na dva týdny ocitla bez dodávek plynu z Ruska.
Daleko není třeba chodit ani pro další příklad, kdy se ruská společnost snažila usadit na evropském trhu. Ruský letecký přepravce Aeroflot se nedávno zapojil do souboje o privatizaci Českých aerolinií. Bývalý Topolánkův kabinet ho však po prvním kole vyřadil. „V případě ruského investora mohly hrát roli i určité strategické dlouhodobé zájmy České republiky,“ míní Marek.
Ruské snahy zakotvit v Evropě vzbuzují i další obavy v podobě rizika zvýšení váhy Kremlu. „V Rusku se velmi těžko odděluje, co je soukromý podnik a co je státní, pokud někde vidíme riziko, tak to je v tom, že fakticky investuje státní podnik,“ zdůrazňuje Svoboda. Podobnou strategii obchodně-politického pronikání jako Rusko přitom v posledních letech praktikuje i další nastupující velmoc - Čína.
16.06.2008; stroje ČSA; Ruzyně