Praha - Ministerstvo financí očekává, že letos daňové příjmy měst a obcí klesnou kvůli nižšímu výběru daní o zhruba 12 miliard korun, kraje přijdou o více než čtyři miliardy korun. Důvodem je nižší aktuální odhad výběru daní. Loni příjmy měst a obcí činily 155,7 miliardy korun. Celkově by příjmy měst i krajů měly letos být na 92 procentech úrovně roku 2008.
Daňové příjmy obcí poklesnou o 12 miliard korun
Ministerstvo financí očekává podle nejnovějšího odhadu, že například daně z příjmu právnických osob letos budou na 82,5 procenta roku 2008, tedy 156,3 miliardy korun. Poklesnout by měl výrazně výběr daně z příjmu fyzických osob. Naopak více peněz ministerstvo očekává na spotřební dani, celkem 135,1 miliardy korun.
Podle údajů ministerstva financí příjem nejmenších obcí do 100 obyvatel stoupl loni o téměř 150 procent a na jednoho obyvatele činí 16 400 korun. Naopak nejmenší nárůst, jen o necelá čtyři procenta, mají města od 50 001 do 100 000 obyvatel, kde je příjem na hlavu 11 460 korun. Praha má na jednoho obyvatele téměř 36 000 korun.
Reportáž Radovana Daňka (zdroj: ČT24)
Novela přivála nejvíce peněz nejmenším obcím
Novela zákona o rozpočtových pravidlech platná od loňského roku zvýšila nejvíce příjmy u obcí do 300 obyvatel. Důvodem je hlavně nově zavedené kritérium výměry obce, které zvýhodňuje obce s nízkým počtem obyvatel a zároveň velkou rozlohou. Počet obyvatel vychází z údajů Českého statistického úřadu k 1. lednu daného roku, výměra obce vychází z čísel Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Novela rovněž odstranila skokové rozdíly v příjmech obcí podle počtu obyvatel. Místo dosavadních 14 velikostních koeficientů, podle kterých se peníze obcím rozdělovaly, jsou nyní jen čtyři. Obce navíc dostávají 21,4 procenta ze sdílených daní místo předchozích 20,6 procenta.
Propad daňových příjmů trápí větší i menší města
Příkladem negativního dopadu nižších příjmů z daní může být největší město Vysočiny, Jihlava. Město musí kvůli úspoře škrtat řadu investičních akcí, například i na slibované trolejbusové dopravě. „Obyvatel to pozná a řekl bych celkem výrazně v tom, že některé investice nebudou realizovány. I ty, po kterých obyvatelé dlouhá léta volají,“ stěžuje si náměstek primátora Jihlavy Radek Vovsík (ODS). Dagmar Kosová, vedoucí ekonomického odboru jihlavského magistrátu pak počítá ztráty. „Když porovnáme výběr daní za loňský rok v lednu až v květnu, tak letos ten propad v porovnání s rokem 2008 je asi o 26 milionů korun,“ uvádí Kosová.
Nižší příjem z daní je podle ekonomů města způsoben dopadem hospodářské krize. Jihlavský magistrát musí ušetřit jen na vlastních provozních výdajích 25 milionů korun, asi 35 milionů musí vzít z loňské rezervy a investiční škrty ve výši asi 10 milionů korun se zatím mají dotknout pouze menších akcí. Podobné problémy mají i menší města. Pelhřimovská radnice zatím postrádá zhruba 5 milionů korun. Žďár nad Sázavou přes deset. „Na straně výdajové se to týká provozních výdajů, nikoli investic a tam je dopad o něco horší, tam krátíme provozní výdaje o 3,5 %,“ upřesňuje Jan Havlík, tajemník městského úřadu ve Žďáru nad Sázavou.
Radnice oslovené Českou televizí rozhodně nechtějí omezovat plánované velké investiční akce, na kterých se mají podílet i fondy Evropské unie. O evropské peníze zkrátka přijít nechtějí, a tak si na spolufinancování klidně vezmou i úvěr.
GALERIE
Stavba chodníku v Jihlavě