Brno odstartovalo šňůru diskusí o financování zemědělství

Brno - Ministři zemědělství a rybolovu Evropské unie se na dnešním jednání v Brně zavázali, že se budou intenzivně zabývat budoucností zemědělské politiky po roce 2013, zejména pak výší přímých plateb, která je v současnosti trnem v oku farmářům z nových členských zemí unie. Dostávají totiž mnohem méně peněz než jejich kolegové z původní EU15. Ministři se podle českého ministra zemědělství Jakuba Šebesty shodli na tom, že chtějí po roce 2013 přehledný, efektivní a obhajitelný systém přímých plateb.

„Potřebujeme společnou zemědělskou politiku, ale i změny této zemědělské politiky v budoucnosti,“ řekla po setkání ministrů komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová. Konkrétní představu o tom, jak by měla společná zemědělská politika EU a přímé platby farmářům po roce 2013 vypadat, ale zatím ministři ani komisařka nemají. „Tohle byla diskuse čistě politická, která měla nastavit témata a principy, jak to všechno bude, a na tom se všichni shodli,“ dodal v Interview ČT24 Jakub Šebesta. Sdělení, které představí základní rámec změn, se dá podle Boelové očekávat v polovině příštího roku. Legislativní návrh spolu s finančním rámcem by pak mohla EU připravit v roce 2011.

V současné době dosahují dotace farmářů z nových členských zemí jen asi 60 procent toho, co dostávají zemědělci z původní EU15. Zatímco například řečtí farmáři mohou získat až 600 eur na hektar orné půdy, v Lotyšsku je to jen 100 eur. Za touto disproporcí stojí především Francie, která si v roce 2002 vymohla, že unijní nováčci budou mít v oblasti zemědělské politiky postavení druhořadého člena.

Na dnešním jednání se proti narovnání dotací ale nikdo nepostavil. „Myslím si, že žádný z členských států se nevyhýbá této diskusi,“ shledala na závěr brněnského setkání Boelová. Význam změn v přímých platbách podtrhl také francouzský ministr zemědělství Michel Barnier. „Podpora musí být spravedlivá a musí vést k hospodářské činnosti,“ uvedl. Zdá se tedy, že by se zemědělcům z nových členských zemí včetně Česka mohlo začít blýskat na lepší časy.

Jakub Šebesta v Interview ČT24:

„Z úst francouzského ministra zemědělství zaznělo, že dneska ty dotace nejenže nejsou spravedlivé, ale mnohdy jsou tam, kde by nebyly potřeba, a tam, kde by byly potřeba, nejsou.“


Společná zemědělská politika vznikla již v roce 1960 a postupně díky silnému lobby začala polykat většinu rozpočtu Evropského společenství. Tento trend se podařilo zlomit až koncem 90. let. Nyní do zemědělství míří zhruba 40 procent rozpočtu EU, který výrazně přesahuje bilion eur.