Mikroúvěry by měly pomoci lidem, kteří si chtějí založit firmu, ale nemají šanci dostat úvěr od banky. „Bude to ale mít velké administrativní náklady,“ namítl ekonom z Vysoké školy ekonomické Petr Bartoň. Právě zhoršení přístupu k úvěrům je jedním ze znatelných dopadů krize, na který upozorňují experti i podnikatelé. Velký tlak je vyvíjen i na veřejné finance. Může být proto těžší hledat v rozpočtech peníze potřebné na spolufinancování unijních projektů.
U prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF) proto komise navrhuje, aby se zrušila povinnost přidávat k unijním penězům navíc ještě prostředky z národních rozpočtů pro roky 2009 a 2010. Na základě současných pravidel totiž státy nemohou počítat s tím, že z unijních peněz bude financován celý projekt. Země nyní musí dodat 15 až 30 procent z celkových nákladů.
Telefonát Evy Hrnčířové a Petr Bartoň ve Studiu ČT24
Plány komise se možná dočkají kritiky
Návrhy obsahují také závazek, aby EU zajistila alespoň 5 milionů míst v učňovském vzdělávání pro mladé lidi. Komise také navrhuje podporovat krátkodobé práce a odborné vzdělávání. „I jeden nedobrovolně nezaměstnaný člověk je moc. To je výzva pro koherentní akci Evropy,“ upozornil český eurokomisař Vladimír Špidla.
Členské země všechny návrhy posoudí na summitu, který se uskuteční 18. až 19. června v Bruselu. „Vyzývám Evropskou radu, aby tento ambiciózní plán podpořila,“ uvedl předseda Evropské komise José Barroso. Podle týdeníku European Voice se však jedná o značně kontroverzní plány, které v členských zemích rozpoutají rozsáhlé debaty.
