Lucemburk - Ministři financí Evropské unie se dnes shodli na podobě reformy regulace finančního sektoru unie a zpřísnění dozoru nad ním. Plán Evropské komise, který měli ministři dnes na stole, počítá se vznikem dvou nových orgánů, díky kterým se mají banky a další finanční instituce dostat pod přísnější drobnohled, což má v budoucnosti zabránit opakování podobných finančních krizí, jako je ta současná.
Ministři financí EU: Ano přísnější regulaci finančních trhů
Cíl přísnějšího dohledu a regulace finančních trhů je jasný. Banky a další instituce by se do budoucna měly vyvarovat obrovských a značně rizikových investic, které je v posledním roce hojně nutily žádat o pomoc a záchranu své domovské země.
„Současná krize ukázala, že je třeba zkoordinovat přístupy centra a národních regulátorů, že je třeba přijmout určitá opatření, která zabrání díky určitému preventivnímu přístupu těm situacím, které vznikly a které do značné míry ovlivnily tu krizovou situaci,“ podotkl český ministr financí Eduard Janota, který dnešní jednání vedl.
Základem návrhu Evropské komise je vznik dvou celoevropských orgánů, které by měly důkladněji dohlížet na finanční trhy a lépe je regulovat. Nejdůležitější z obou institucí má být Evropská rada pro systematické riziko (ESRC), kterou budou tvořit centrální bankéři a národní regulátoři jednotlivých členských zemí unie. Úloha této nové instituce bude především monitorovací, ESRC má unii varovat před případnými riziky na finančním trhu tak, aby unie mohla zasáhnout ještě před tím, než tato rizika přerostou v neříditelnou střelu.
Druhým orgánem má být Evropský systém finančních kontrolorů (ESFS). Jeho úkolem bude zlepšit dohled nad finančními skupinami, které podnikají na území několika členských států EU, ale každá z jejich částí spadá pod jiný národní dohled a regulaci.
Větší pravomoci Evropské centrální banky terčem kritiky
Ruku v ruce s přísnější regulací finančních trhů porostou i pravomoci Evropské centrální banky. U jejího guvernéra se budou mimo jiné sbíhat případná varování před riziky na finančním trhu v unii. Evropská centrální banka by navíc mohla rozhodovat v případě, že národní regulátoři nebudou schopni se dohodnout na společném postupu.
A právě tento růst pravomocí banky se podle diplomatických zdrojů setkal s odmítavým postojem řady zemí. Problémy s ním mělo například Finsko, ale také Velká Británie či Slovensko.
Bratislavě se nelíbilo, že unie chce stanovit hned několik pevných standardů, od nichž by se odvíjel dozor nad finančním trhem. Místo toho Slováci chtěli prosadit, aby standardy byly minimální a členské státy mohly přijímat i „tvrdší“ standardy v zájmu národní finanční stability. Podle diplomatických zdrojů se jim nakonec podařilo tento požadavek prosadit.
Ani ČNB se plán EU nezdá
České národní bance, která reguluje finanční trhy na české úrovni, se plán na vytvoření nových evropských kontrolorů také příliš nezamlouvá. Regulace na evropské úrovni je podle ní zbytečná.
„My se domníváme, že to, co se stalo na úrovni dohledu, určitá zanedbání, to není způsobeno tím, že by neexistoval evropský úřad pro slaďování dohledu, ale tím, že v jednotlivých zemích jsou dohledy jednak roztříštěné a jednak země učinily nějaké chyby, které mají důvody v jejich vlastním rozhodování, nikoliv v tom, že by jim chyběla nějaká střecha,“ řekl ČT24 viceguvernér ČNB Miroslav Singer.
Evropská centrální banka