Brusel - Česko poskytlo své ekonomice fiskální stimuly ve výši jednoho procenta hrubého domácího produktu, tedy částku těsně pod celounijním průměrem 1,1 procenta HDP. Evropská komise však varuje před přílišným naléváním státních peněz do finančních sektorů. Podle zprávy, kterou komise zveřejnila, totiž narůstají obavy z udržitelnosti veřejných financí.
Obavy o veřejné finance rostou
„Zkušenosti z minulosti nám daly užitečné lekce o tom, jak můžeme zvládnout fiskální náklady bankovních krizí a jaké faktory usnadní návrat veřejných rozpočtů do pořádku,“ uvedl eurokomisař pro měnové otázky a hospodářství Joaquín Almunia. Podle něj efektivnost vynakládání miliardových balíčků na pomoc hospodářství závisí na tom, že se od podobných kroků ustoupí, jakmile nastane kýžené oživení.
Dle údajů Evropské komise fiskální politika přinese do roku 2010 pomoc hospodářství unie ve výši asi pěti procent hrubého domácího produktu. Tomu odpovídá suma ve výši 600 miliard eur (15,7 bilionu korun), i když ta ještě nezahrnuje pomoc bankám.
Největší fiskální stimuly svým ekonomikám poskytly Španělsko, Rakousko, Finsko, Británie, Německo a Švédsko - pohybují se od 1,4 do 2,3 procenta HDP. Stejně jako Česko poskytla fiskální stimuly ve výši jednoho procenta HDP Francie. Slovensko dalo prý pouze 0,1 procenta, tedy téměř nejméně ze zemí Evropské unie.