Praha/Valašské Meziříčí - V Česku ode dneška funguje institut veřejné služby. Dlouhodobě nezaměstnaným ukládá povinnost zapojit se do veřejně prospěšných prací, pokud je o to obec požádá. Odmítnutí pro ně znamená snížení příspěvku na živobytí, třicet a více odpracovaných hodin měsíčně naopak možnost přivydělat si. Jednou z prvních obcí, která hned první den nabídla práci první desítce dlouhodobě nezaměstnaných, bylo Valašské Meziříčí.
Obce mohou ode dneška využívat nezaměstnané k veřejně prospěšným pracím
V rámci veřejné služby mohou obce přidělit nezaměstnaným například úkony, které souvisí se zlepšováním životního prostředí, udržováním čistoty ulic či práce v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. Do veřejné služby se musí zapojit každý, kdo pobírá příspěvek na živobytí déle než šest měsíců. Aby mohl pobírat příspěvek ve stejné výši, musí odpracovat minimálně 20 hodin veřejné služby.
Veřejnou službou si ale mohou nezaměstnaní také přivydělat. Pokud člověk odpracuje alespoň třicet hodin v kalendářním měsíci, úřady mu jeho dávku zvýší o částku existenčního minima zvýšenou o polovinu rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem.
Reportáž Luboše Dostála (zdroj: ČT24)
Ve Valašském Meziříčí, které bylo jedním z prvních měst, která novou zákonnou možnost využila, se do práce dnes dostavilo všech deset oslovených osob. Po nezbytném úvodním školení ovšem jedna žena bez udání důvodu veřejně prospěšnou službu odmítla. Historicky první skupina by měla pro začátek pracovat pět dní, pak její členy vystřídají další nezaměstnaní. Celkem město vyzvalo k veřejně prospěšným pracím na sto čtyřicet dlouhodobě nezaměstnaných. Účast zatím přislíbilo jen šedesát z nich, ostatní zatím váhají.