Ostrava - Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek dnes představil hlavní směr boje s krizí, který hodlá ČSSD uplatňovat, pokud se po říjnových volbách stane vládní stranou. Paroubek slibuje především ekonomické stimuly, které by měly pomoci vytvořit podle jeho slov zhruba 100 tisíc pracovních míst. Připravené mají sociální demokraté i dva scénáře podpory hypoték, která by měla zajistit, aby lidé, kteří v důsledku krize přijdou o práci, neměli se splácením problémy. Stimuly, které předseda strany slibuje, se ovšem silně projeví nárůstem deficitu veřejných financí.
Paroubek slibuje za vítězství ve volbách 100 tisíc pracovních míst
Podporovat chce sociální demokracie z veřejných zdrojů například doškolování zaměstnanců, bojovat chce i proti sociálnímu vyloučení chudých a proti lichvě, kvůli které lidé ve finanční tísni často zabřednou do ještě hlubších problémů. Dlouhodobou kampaň chce ČSSD vést také proti daňovým únikům. Navíc by měl být stát tzv. investorem poslední záchrany. Firmy by díky tomu mohly získat zakázky při další výstavbě silnic nebo při dostavbě Temelína.
Zjednodušit by se podle Paroubka mělo rovněž čerpání dotací z Evropské unie. „Jde o obrovské částky peněz, ročně by se mělo jednat o 125 miliard čistých peněz. Bude ovšem nutné je přesměrovat, koncentrovat na určité priority, omezit byrokracii při jejich čerpání, zjednodušit to čerpání,“ upozornil.
GALERIE
videogallery_59845
Paroubek o stimulaci ekonomiky
„Poslední studie Mezinárodního měnového fondu ukazují, že jsou fiskální impulsy v zemích se zadlužením okolo 30 procent hrubého domácího produktu, což je případ České republiky, velmi účinné.“
Ze státních peněz pomoc se splácením hypoték
Předseda sociálních demokratů představil rovněž dva možné scénáře, jak by podle představ jeho strany měl stát pomáhat se splácením hypoték. První, připravený místopředsedou strany Bohuslavem Sobotkou, předpokládá restrukturalizaci splácení hypoték ze strany bank. Ve druhé variantě jsou se svými plány sociální demokraté ještě dál. „Druhý by představoval určitou garanci pro banky tak, aby mohli někteří lidé, kteří se dostanou do problémů se splácením, pozastavit splátky,“ podtrhl Paroubek. „Myslím si, že toto opatření může napomoci výrazné části středních vrstev - desetitisícům těchto domácností,“ tvrdí.
Nic nebude zadarmo
Stimulovat ekonomiku dodatečnými veřejnými výdaji chce Paroubek v letech 2010 a 2011. Jeho ekonomické stimuly budou ovšem v těchto letech vykoupeny dalším nárůstem deficitu veřejných financí. „Ty fiskální stimuly by měly představovat 1 až 1,5 procenta hrubého domácího produktu. Nemůže to být jenom na úrovni státního rozpočtu, ale také na úrovni obcí a krajů,“ přiznal Paroubek.
Vzhledem k tomu, že i bez těchto výdajů by měl deficit státního rozpočtu vzrůst na pět procent hrubého domácího produktu, Paroubkovy stimuly Česko znovu vzdálí zavedení jednotné evropské měny. To připouští i sám Paroubek, přesto doufá, že je euro v Česku reálné v roce 2015.
Předseda strany TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek:
„Mě nikdy žádná ekonomická studie nepřesvědčila o tom, že stát by se měl chovat jinak než jako rozumná rodina. To znamená, že můžu utrácet jenom tolik, kolik jsou mé příjmy.“
„Pokud vláda v závěru toho příštího volebního období, někdy v roce 2013, rozhodne o vstupu, bude možné vstoupit do eurozóny někdy v roce 2015,“ předpokládá Paroubek. Ještě koncem loňského roku přitom ČSSD počítala se zavedením eura v roce 2012.
„Tady může být určitý rozpor. Může být problém dosáhnout vyšších dodatečných fiskálních stimulů a současně udržet deficit veřejných rozpočtů pod třemi procenty,“ poznamenal k Paroubkovým plánům analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Paroubek útočí na ODS
Předseda sociálních demokratů si ve svém projevu neodpustil ani kritiku občanské demokracie. Podle něj to byla vláda Mirka Topolánka, která propásla vhodný termín pro zavedení eura, bývalý kabinet obvinil také z toho, že před hospodářskou krizí zavíral oči.
Odborníci ovšem tvrdí, že to byl právě Topolánkův kabinet, za jehož vlády se podařilo dostat deficit veřejných financí na tříprocentní uzdu, a splnit tak jedno z klíčových maastrichtských kritérií. Na krizi si podle nich vylámaly zuby i mnohem vyspělejší země, než je Česká republika, které navíc do svého hospodářství napumpovaly obrovské sumy peněz. Takovým příkladem může být třeba Německo.