Brusel - Evropská komise vyzvala členské státy unie, aby si před zimou zabezpečily vyšší zásoby plynu. Brusel má totiž ještě v živé paměti plynovou krizi, kterou začátkem roku rozpoutaly spory mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně tranzitu přes ukrajinské území a při níž se některé státy uprostřed zimy na dva týdny ocitly zcela bez dodávek plynu. Svou energetickou bezpečnost teď řeší celá EU, Českou republiku nevyjímaje.
Bude Evropa v zimě opět bez plynu?
„Ve světle nejisté situace ohledně zásob plynu na Ukrajině komise doporučila členským státům, aby byly lépe připraveny na nadcházející zimu a aby naplnily své zásobníky plynu ze všech dostupných zdrojů,“ píše se v dnešním tiskovém prohlášení výkonného orgánu unie.
Rusko v poslední době opakovaně Evropu varovalo před novými výpadky dodávek. Ukrajina od něj v současnosti nakupuje plyn, který bude do zimy skladován v ukrajinských zásobnících. Na jeho zaplacení nicméně potřebuje půjčit peníze. Nemá zatím ani na zaplacení červnové splátky ve výši asi 300 milionů dolarů (5,5 miliardy korun). O případné půjčce Brusel s Kyjevem jednají prozatím bez výsledku.
Komentář Eduarda Pálky (zdroj: ČT24)
Stále nejisté Nabucco
I v případě, že se financování dodávek na Ukrajinu pro letošek podaří vyřešit, bude se zřejmě jednat jen o řešení dočasné a problém se bude opakovat. Evropa proto nyní mluví o diverzifikaci dodávek zemního plynu. O tu se má postarat především nový plynovod Nabucco, který má dovádět plyn z Kavkazu přes Turecko na Balkán a odsud dále do Maďarska a Rakouska.
Mezivládní dohoda o plynovodu Nabucco bude podepsána 13. července v Turecku. První zásilky plynu by pak podle předpokladu měly Nabuccem protéct v roce 2014. Realizaci projektu ale provází řada problémů. Stále není například jasné, které země budou plyn dodávat. Turecko navíc podpis mezivládní dohody o plynovodu oddalovalo tím, že požadovalo 15 procent kapacity Nabucca pro svou vlastní potřebu a vývoz.
Norský plyn pomohl i Česku
Kromě Nabucca by měla Evropě pomáhat také větší orientace na dodávky norského plynu. Ty při lednové krizi pomohly i České republice. Česko z nich obvykle kryje zhruba 20 procent vlastní spotřeby. V případě krize je možné objem norských dodávek zvýšit. „Určitě by to šlo v řádu desítek procent,“ míní obchodní ředitel Pražské plynárenské Eduard Pálka.
Zřejmě poslední možností pro zabezpečení dodávek plynu jsou podzemní plynové zásobníky. I ty se při poslední krizi osvědčily. V Česku se v současnosti uvažuje o jejich rozšíření. RWE i Pražská plynárenská už svůj záměr na vybudování nových zásobníků avizovaly. „Je tady několik míst, která připadají v úvahu pro vybudování úložiště zemního plynu,“ připouští Pálka, zdůrazňuje však, že se jedná o velmi nákladnou záležitost. Právě vysoká cena by přitom v době hospodářské krize mohla být překážkou.
Hlavní evropské plynovody