Karlovy Vary - Mnoho míst v Česku je známých z natáčení zahraničních velkofilmů, za všechny například Císařské lázně v Karlových Varech jako Casino Royale. Jenže v poslední době si zahraniční štáby vybírají raději jiné lokace, a ČR tak přichází o miliardy. Důvodem jsou příznivé finanční pobídky v ostatních zemích. Pokud se například američtí filmaři rozhodnou natočit v Česku další pokračování Hvězdných válek, utratí tu 100 až 150 milionů dolarů, tedy 1,8 až 2,7 miliardy korun. Producent Rick McCallum dnes ale v Otázkách Václava Moravce na ČT uvedl, že konečné rozhodnutí záleží na tom, zda stát filmaře zvýhodní například nějakou formou investiční pobídky nebo daňovou úlevou.
Česko přichází o miliardy a tisíce pracovních míst - neinvestuje totiž do filmu
Filmový průmysl v Česku ztrátou podobných zakázek přichází o miliardy korun, konkrétně od roku 2004 zhruba o sedm miliard korun. Mezi lety 2002 až 2007 postihl zahraniční produkci v ČR prudký pokles, a to z pěti miliard na dvě miliardy, tedy více než o polovinu celkového objemu. Velkým soupeřem ČR v této oblasti se v současnosti stává například Maďarsko, které zavedlo filmové pobídky v roce 2004.
Česku chybí zákon o kinematografii
GALERIE
videogallery_00060089
„Hlavním důvodem je, že chybí zákon o kinematografii, který jsme již nestihli dodělat,“ říká bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek. Zákon měla Topolánkova vláda schválit v červnu, jenže padla. Český film tak čeká na nový zákon, který by upravil jeho fungování, už od roku 1992.
Zákon o kinematografii je ovšem komplikovaný legislativní krok, který zahrnuje správu kulturního dědictví a oblast tuzemského filmu. Odborníci se ale shodují, že úbytek zahraniční produkce v zemi je třeba vyřešit urgentně. „Určitě můžeme mluvit o krizi,“ říká Pavel Strnad, předseda Asociace producentů v audiovizi, a dodává: „To ukazuje opravdu kritický moment, protože to, co bylo dříve tahounem českého filmu, se dostalo na poslední místo.“
„Umím si představit, že problém pobídek lze řešit velice rychle, možná krátkou novelou o investičních pobídkách. Jsem pro to, abychom problém filmových pobídek řešili separátně a dříve,“ uvědomuje si Topolánek. Na tom se shodne se stínovým ministrem kultury ČSSD a bývalým ministrem kultury Vítězslavem Jandákem, který se podle svých slov už dříve snažil situaci řešit: „Když jsem byl ministr, tak jsem stačil udělat zákon, který prošel sněmovnou, Senátem, pak se ale zabrzdil na prezidentovi.“ Nyní je ovšem třeba rychle zakročit, už kvůli dalším odvětvím, která se na filmový průmysl nabalují. „Kosmetika, dřevozpracující průmysl, turistika, ubytování, doprava,“ vypočítává Jandák.
Pobídky mohou přinést až 12 000 pracovních míst
„Pokud bychom se vrátili na objem pěti miliard, který jsme měli v roce 2003, tak by celkový nárůst pracovních míst byl zhruba 4 000 lidí, dalších 8 000 míst by podle odhadů bylo vytvořeno nepřímo,“ informuje Petr Mošna, ředitel České filmové komory.
Klíčový význam pobídek potvrzuje McCallum: „My jsme netočili ve Spojených státech patnáct let, točíme pouze mimo Státy, protože přežití naší společnosti je dáno tím, kde budeme schopni nejvíc ušetřit.“ Česko je přitom mezi filmaři země proslavená množstvím odborníků a vynikající filmovou infrastrukturou. „Vy máte nesrovnatelně více filmových talentů než ve zbytku Evropy. Máte malou zemi, ale obrovské množství filmového potenciálu. A my chceme přijet a pracovat s českými zaměstnanci. Doufám, že váš stát pochopí, jak mimořádně nadané lidi tu má,“ pokračuje McCallum.
Vracet filmařům DPH, anebo přímo investovat?
Na nutnosti pobídky zavést se tedy shodnou všichni: politici, odborníci i filmaři. Na otázku, jak by ale pobídky měly vypadat, se odpovědi různí. „Můžeme se přiklonit jednak k tomu, že budeme (filmařům) vracet DHP, to je 19 procent, anebo vracet 20 procent,“ říká Jandák, který tak hájí maďarský model pobídek. „Já jsem zásadně proti vratkám, maďarská cesta pro nás není cestou, už tak máme složité daně. Jsem jednoznačně pro přímé fiskální stimuly, pro investiční pobídky,“ oponuje Topolánek a přiklání se k německému modelu.
„Co potřebujeme, je, aby stát stanovil jasná pravidla, podle kterých bude filmová produkce na českém území podporována, ať je to maďarský model, ať je německý, to je v principu jedno. V každém případě bude saldo státního rozpočtu na těchto operacích výrazně kladné, stát na tom nikdy neprodělá,“ shrnuje ale Mošna.