Praha - Zatímco většina ukazatelů svědčících o stavu české ekonomiky se propadá, zadlužení státu utěšeně roste. Od začátku letošního roku se státní dluh České republiky zvýšil o 138 miliard a koncem června se vyšplhal na 1,137 bilionu korun. Na každého občana včetně důchodců a nemluvňat už tak připadá dluh přes 108 tisíc korun.
Státní dluh roste, každý Čech už dluží 108 tisíc
V hospodaření České republiky se, podobně jako jinde ve světě, projevuje výpadek daňových příjmů a stát si tak musí víc půjčovat, aby ufinancoval vlastní výdaje. „Vzhledem ke světové finanční krizi, a tím i vyšší výpůjční potřebě vlády, byly překročeny vyhlášené cíle finančního programu,“ uvedlo dnes ministerstvo financí.
Letos se ČR zadluží o 280 miliard
GALERIE
videogallery_102302
Už začátkem června zvýšilo ministerstvo odhad, kolik peněz si bude muset letos půjčit. Zatímco v prosincové strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2009 počítal úřad s nejvýše 148,4 miliardy korun, v červnu to bylo přibližně 280 miliard korun. Pro srovnání za celý loňský rok se Česko zadlužilo o 107 miliard.
Petr Dufek, analytik ČSOB:
„Hospodářská recese se tvrdě promítá do hospodaření státního rozpočtu a je evidentní, že deficit státního rozpočtu v letošním roce dosáhne rekordní hodnoty.“
Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Vláda ho financuje především pokladničními poukázkami, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.
Rozhodující část peněz nicméně vláda získává prodejem státních dluhopisů. Právě ty stojí za rychlým růstem dluhu v posledních měsících. Na konci dubna vydalo ministerstvo čtvrtou veřejnou syndikovanou zahraniční emisi za 1,5 miliardy eur, tedy asi za 39,5 miliardy korun. To je přibližně polovina letos původně vyhlášeného maximálního objemu pro zahraniční emise.
Česko si stojí relativně dobře
Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný. Ale hrozí jeho výrazný růst.
Eduard Janota, ministr financí:
„Dluh budeme moci umořovat až tehdy, pokud se nám podaří vytvořit přebytkový rozpočet. Realita je taková, že ten trend je, že se budeme v nejbližších letech zadlužovat.“
Ruku v ruce s růstem státního dluhu navíc roste i takzvaná dluhová služba, tedy náklady, které musí stát vyplatit na úrocích a dalších poplatcích. Podle odhadů by přitom Česko mohlo už za tři roky platit v rámci dluhové služby zhruba 90 miliard korun ročně. „Česká ekonomika bude mít na to, aby takto vysokou dluhovou službu platila, ale bude to drahé, bude docházet k tomu, že úrokové sazby ze státního dluhu budou vyšší, bude docházet k negativnímu jevu vytěsňování soukromých investic a bude to podkopávat i budoucí hospodářský růst,“ zdůrazňuje analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.