Praha - Míra nezaměstnanosti v červnu pokračovala v růstu. Z květnových 7,9 procenta vzrostla na rovných osm procent. Před rokem v červnu byla přitom o tři procenta nižší. Pro Česko je ovšem pozitivní, že nezaměstnanost nenarůstá již tak rychlými tempy, jako tomu bylo na začátku letošního roku. Podle analytiků z toho plyne, že nejhorší vlnu propouštění už má Česko za sebou, i tak se ovšem dalšímu nárůstu nezaměsntanosti nevyhneme a její míra by příští rok měla kulminovat na deseti procentech.
Míra nezaměstnanosti v Česku atakovala hranici osmi procent
V Česku bylo v červnu bez práce zhruba 463,5 tisíce osob. Oproti předchozímu měsíci přibylo téměř šest tisíc žadatelů o práci. Počet lidí bez práce, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání, se v červnu meziročně zvýšil o více než 173 tisíc na bezmála 453 tisíc lidí.
Nejrychleji roste nezaměstnanost mezi mladými lidmi do 25 let. Jen za první letošní čtvrtletí se jejich počet zvýšil téměř o 40 procent. Přibývat jich zřejmě bude i v příštích měsících, ve statistikách se totiž objeví i čerství absolventi škol. „Nezaměstnanost u mladých roste především proto, že klesá počet nových pracovních míst, které jsou k nabídce,“ míní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
GALERIE
videogallery_00060380
Petr Bartoň, Národohospodářská fakulta VŠE:
„Na to, jak se mluví o nejhorší hospodářské krizi od 30. let, tak ta nezaměstnanost není zas tak veliká.“
„Nárůst nezaměstnanosti se v posledních třech měsících zpomalil díky mírnému oživení v sezónně orientovaných odvětvích jako stavebnictví, lesnictví a podobně. Vzhledem k tomu, že v této oblasti nacházejí lepší uplatnění muži, vyrovnalo se mezi uchazeči o zaměstnání (po několikaměsíčním nárůstu podílu mužů) zastoupení obou pohlaví,“ uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí, které statistiku zveřejnilo.
Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank:
„My očekáváme, že míra nezaměstnanosti bude ještě dynamicky stoupat, na konci roku očekáváme, že to bude mezi 9 a 10 procenty.“
Díky zvýšené míře nezaměstnanosti musí stát rovněž vyplácet vyšší podpory. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánky Filipové průměrná podpora k poslednímu červnovému dni činila 6 015 korun, což bylo oproti stejnému datu předchozího roku o 755 korun více, nárůst je tedy asi 14procentní. Podle analytika Tomáše Vlka o něco vyšší nárůst dávek letos zatíží státní rozpočet zhruba o deset miliard korun více než minulý rok.