Peníze mají pomoci zvýšit produktivitu zemědělcům, aby nejchudší země měly více vlastních zdrojů potravin. To by mělo mít dlouhodobý pozitivní dopad na boj proti hladu ve světě, na oblastní obchod a přispět i k poklesu přistěhovalectví do Evropy a do dalších bohatých zemí. Posun je vidět především v tom, že světoví lídři již nechtějí posílat do rozvojových zemí přímo potraviny, ale namísto toho pomáhat rozvoji vlastního potravinářství.
Potravinová bezpečnost je klíčová i pro politickou situaci v chudých zemích. Vysoké ceny v některých částech světa loni vedly k hladovým bouřím, například v Egyptě, v Senegalu a na Haiti.
Reportáž Davida Miřejovského
Barack Obama, americký prezident:
„Musíme změnit celý systém zemědělství. Není jediný důvod, proč by pak Afrika neměla být potravinově soběstačná.“
Přestože světoví lídři dohodu označují za obrovský posun kupředu, aktivisté z rozvojových zemí a nevládních organizací jejich nadšení nesdílejí. „S velkou slávou oznámili, že nám dají 20 miliard na tři roky. OSN přitom spočítala, že na boj s hladem je potřeba 30 miliard ročně. Dnešní pomoc je k ničemu,“ konstatoval Otive Igbuzor z Programu potravinové bezpečnosti Actionaid v Nigérii.
Max Lawson, nevládní organizace OXFAM:
„V roce 2005 země G8 oznámily, že dají africe 25 miliard dolarů. Nic od nich ale dosud nedostala. Mám pocit, že si z nás dělají legraci.“
Summit moc problémů nevyřešil
Ostře sledovaná vrcholná schůzka osmičky nejvyspělejších států odstartovala v italské Aquile, zničené nedávným zemětřesením, ve středu. Její výstupy jsou však spíše rozpačité. Mnohými politiky dopředu zdůrazňovanou možnost tvrdých sankcí proti Íránu vystřídalo jen „hluboké znepokojení“ nad tamním povolebním děním a varování, že velmocím dochází trpělivost s íránským jaderným programem.
Širší shodu se politikům nepodařilo najít ani v otázce dalšího postupu v boji se světovou hospodářskou krizí. Čína, oslabená odjezdem svého premiéra kvůli nepokojům v provincii Sin-ťiang, neuspěla se svým návrhem, aby byl americký dolar nahrazen jako světová rezervní měna. „Nevidím v tom do budoucna žádné pozitivum. Role dolaru na světových trzích bude vždy taková, jako je dnes,“ reagoval prezident Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn.
Rozpačitě skončila i jednání o boji s klimatickými změnami. Průmyslově rozvinuté země i rozvojové státy se sice dohodly, že by globální teploty neměly do roku 2050 vzrůst o víc než dva stupně Celsia, v konkrétní cestě k tomuto cíli však už ke shodě nedošlo. Nepodařilo se přesvědčit země, jako Indie nebo Čína, aby ve stejné době snížily množství vypouštěných skleníkových plynů o 50 procent. Rozvojové státy se totiž bojí, že by jim takový závazek ztížil hospodářský rozvoj.
Silvio Berlusconi, italský premiér:
„Summit byl obrovský úspěch… Shodli jsme se v otázkách klimatu, světové krize, Afriky a mnoha dalších. Máme tady signály důvěry a naděje, že se před námi otevírá lepší budoucnost.“
USA, Rusko a Francie po ukončení summitu vyzvaly Ázerbajdžán a Arménii, aby vyřešily svůj spor o Náhorní Karabach. Tento konflikt se přitom táhne už více než 15 let a mezinárodní společenství pro jeho ukončení za tu dobu nedokázalo nic významného udělat.
