Praha - Společnost Kongresové centrum Praha (KCP) nedokáže splácet dluhy a hrozí jí krach. Praha, která je vlastníkem společnosti, proto zřejmě bude muset prodat část nemovitostí, které KCP patří. Samotné Kongresové centrum si ale chce ponechat. Novinářům to dnes řekl radní Milan Richter (ODS). Dluhy i s úroky dosahují takřka 1,9 miliardy korun. Ty by mělo KCP podle Richtera splatit do roku 2014, je ale schopno splácet maximálně úroky. Finanční situace podle Richtera nijak neohrozí akce, které se mají v Kongresovém centru uskutečnit.
Kongresovému centru hrozí krach, Praha chce peníze po státu
Hlavní město si nechalo zpracovat posudek, který měl nastínit další možnosti společnosti. „Závěrem bylo, že v dubnu 2010 dojde ke krachu, pokud nezačneme něco dělat,“ uvedl Richter.
Zasedání MMF a Světové banky bylo velkým soustem
Reportáž Barbory Straňákové (zdroj: ČT24)
Společnost se podle Richtera zadlužila v 90. letech především v souvislosti s pořádáním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000, kdy byl rekonstruován bývalý Palác kultury. Podle Prahy původní dohoda předpokládala, že náklady na rekonstrukci ve výši tři miliardy korun budou kryty z jedné třetiny Českou národní bankou, z druhé třetiny hlavním městem a zbytek uhradí stát. K tomu ale nedošlo. „Se změnou politického vedení se na tento závazek bohužel zapomnělo,“ dodal Richter.
Rekonstrukce byla nakonec uhrazena pomocí dluhopisů ve výši 55 milionů eur a společnost KCP si musela vzít ještě úvěr od konsorcia bank ve výši 900 milionů korun. Společnost se musela podle Prahy zaručit tím, že zastavila ve prospěch státu veškerý nemovitý majetek.
Hlavní město chce proto vyzvat vládu, aby se splácením dluhu pomohla. „Dluhy nevznikly špatným hospodařením. Už v roce 2005 bylo jasné, že Kongresové centrum nebude schopno dostát svým závazkům,“ upozornil Richter. Radní dodal, že KCP dosahuje ročně ztráty asi 70 milionů korun.
Stát se na splácení dluhů podílet nechce
Stát se však na splácení dluhů podílet nechce. „Pokud by Praha nebyla schopná svůj závazek zaplatit, tak by jí s ním musel stát pomoct, následně by ale peníze požadoval zpět,“ řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Ministerstvo také magistrátu vzkázalo, aby se snažilo maximalizovat výtěžky a aby kongresová turistika fungovala co nejlépe. Odborníci potvrzují, že KCP není ani zdaleka tak využíváno, jak by mohlo být.
Rada města se shodla na tom, že nejlepším řešením situace by mohl být prodej hotelu Holiday Inn, přilehlých pozemků a byznysového centra KCP. V úvahu připadá také prodej kombinovaný s pronájmem. Stát má však na pozemky KCP zástavní právo a minimálně do konce roku 2013 a prodej nehodlá povolit.
Dalšími možnostmi, se kterými město může kalkulovat, by bylo uhrazení dluhu hlavním městem nebo samotný krach společnosti. „Nechceme ale přijít o budovu Kongresového centra, je důležitá pro pořádání kongresů,“ poznamenal Richter. O dluhu Kongresového centra bude Praha znovu jednat až v září, do té doby se chce s ministerstvem financí dohodnout na dalším postupu.
Akustika v KCP je srovnatelná s Royal Albert Hall:
Bývalý Palác kultury byl otevřen v dubnu 1981. Televizní noviny jej tehdy označily za „zářící dominantu Prahy, velké dílo naší doby, k jehož vybudování se spojily ruce a mozky pracovitých lidí naší země“. Šlo o jednu z největších staveb svého druhu v Evropě.
Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1998 až 2000 se hlavní atrakcí budovy stal Kongresový sál, který údajně patří mezi 13 nejlepších koncertních sálů světa a je svými akustickými parametry srovnatelný se slavnou londýnskou Royal Albert Hall. V září 2000 prošla stavba zátěžovou zkouškou v podobě výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. O dva roky později si budovu vybralo pro své zasedání i NATO.
Podle architektů by si zasloužil další, zevrubnější rekonstrukci. Na té v letech 1998-2000 se totiž šetřilo a řada velkých prostorů postrádá například klimatizaci.
GALERIE
Kongresové centrum